Marauders

31.kapitola

Všichni jsme běželi po nádraží King's cross. Nebylo by to ono, kdybysme nestíhali. Na mě nekoukejte!!!! To Sirius řešil přeležené vlasy. Já za nic nemůžu. Všichni se na nás otáčeli. Museli jsme vypadat dost komicky. Konečně jsme se dosali k přepážce mezi nástupištěm 9 a 10. "Jamesi, rychle ty první." Zakřičela ze zadu Dorea, která kvůli podpadkům nestíhala. James proběhl, za ním Sirius, já a pak Charlus s Doreou. Koukla jsem se na hodiny a zděsila se. Za pět minut to jede!!! "Sbohem. Děkuji vám." Rozloučila jsem se a objala je. "Čágo. Matko, otče." Rozloučil se i James. Jop ten nezklame. "Naschle. A děkuji za všechno." Rozloučil se i Surius a podal Charlusovi ruku. "Mějte se zlatíčka. Opovažte se, aby mi přišel jen jediný dopis od profesorky McGonagallové. Pak si mě nepřejte, všichni tři!" Hlasitě jsme polkli a vydali se k vlaku. Povím vám, jde z ní strach. Prodírali jsme se zástupy rodičů mavajících svým dětem. Kéžby tu byl se mnou Luke. Určitě by si s klukama rozumněl. Vlak se začal pomalu rozjíždět a my ještě přidali. James začal házet naše kufry do otevřených dvěří a pak sám naskočil. Podal ruku Siriusovi a přitáhl ho do dveří. "Makej Viky makej!" Řvali na mě. Z posledních sil jsem se odrazila a skočila. Sirius mě chytil za ruku a zatáhl do vlaku. Tak jsme tam všichni tři seděli a vydýchávali vlny adrenalinu. "Mu-musím uznat, že jsem měla pocit, že skočím rovnou pod kola toho vlaku." Prohlásila jsem a zakuckala se. Doufám, že už nikdy nebudu dohánět vlak. "Ještě to tak." Uchechtl se Sirius a vytáhl mě na nohy. Každý jsme čapli své kufry a vydali se uličkou ke kupé Pobertů. Vzpomínáte na minulý rok? Jak Rem přišel do tohoto samýho kupé kam jsem si sedla. Náhoda, že jsem si sedla zrovna do Pobertovského kupé číslo 113. Otevřela jsem dveře a vstoupila. Ihned jsem objala Lily a Rema. "Sice jste zrádci ale i tak vás ráda vidím." Řekla jsem a praštila je do ramene. "Jo, normálně jste nás v tom nechali." Pronesl uraženě James. "Jo, ani nevíte jak jsme si to slízli. Celej měsíc jsem neměl ohnivou whisky protože všechnu Dorea zabavila." Zakřičel panicky Sirius. "Ale noták." Konějšivě jsem ho pohladila po hlavě jak nějakého psa. Docela ironie. "Víš, že tě miluju?" Zeptal se a líbnul mě na tvář. "A víš, že vím?" Ušlíbla jse se a konečně začala vnímat i ostatní. Remus a Lily na nás koukali s dolní čelistí až u země. "Jo lidi, toto dělají už hrozných dvacetčtyři hodin." Nepřítomně řekl James a dál se snažil dostat poslední kufr do police. "Já to říkal! Peter mi dluží dva galeony." Probral se Rem a vítězně skočil do vzduchu. "Odkdy se náš Náměsíčník vsází?" Poškádlil ho Sirius a sedl si. "Hele tohle bylo očividné!" Ušklíbl se a sedl si taky. K Lil se přisral James a já si sedla k oknu vedle Siria. "Kde je Pet lidi?" Zeptala jsem se na otázku která mi vrtala hlavou už když jsem zjistila, že tu není. "Já nevím. Poslední dobou je divnej." Posmutnil Rem. "Třeba se nám Péťa zamiloval." Napadlo Jamese. "To asi ne. V tom bude něco jiného." Vyvrátila jsem jeho teorii a opřela se o Siriusovo rameno. Ostatní se o něčem bavili, ale já je nevnímala. Černota mě pohltila jako nějakou loutku. Toto nebyl spánek. Toto bylo o něčem jiným.

Probrala jsem se u nás v manoru. Přesněji řečeno ve svém pokoji. Najednou někdo rozrazil dveře. Kdo jiný by to byl než moje drahá matka. "Možná jsem v azkabanu, ale vzpomínky na mě přetrvají navěky." Zařvala hlasem šílence a vytáhla ohnivý bič. Začala jsem couvat. Pomalu ale jistě jsem se dostala až ke stěně. Tak a je to v řiti. Napřáhla se a udeřila. Je to tu. Zase. Udeřila mě do předloktí, které jsem před sebe nastavila ve snaze ubránit si obličej. Palčivá bolest se roznesla do celé paže. Otevřela jsem oči, ale už jsem nebyla v jedné místnosti se svou běsnící a naprosto šílenou matkou. Byla jsem v lese kde se objevila ta žena na majestátním hipogryfovi. "Dávej si pozor na své okolí. Budoucnost je jasná. Chladnokrevně tě zabije." Pronesla a zmizela. Zatočil se semnou svět. Ty oči. Zase ty oči plné šílenství.

Něco studeného na mé hlavě mě donutilo otevřít oči. "Sakra Viky, tohle mi už nedělej" promluvil Sirius který klečel u sedačky na které jsem ležela. "Vypadala jsi docela strašidelně." Prohodil James. "C-co jsem dělala? Je mi nějak šoufl...!" Ani jsem to nestihla doříct a vyvrhla jsem celou svou snídani na chudáka Jameiho. "Ej sorry Jamei." Zamunlala jsem. Lily kouzlem odstranila mou nadílku a vystrašeně mě pozorovala. Vylítla jsem ze sedačky a vyrazila z kupé. Rychlostí blesku jsem doběhla na záchody kde jsem zase líbala záchodovou mísu. Toto se ještě nikdy nestalo. Budeme tomu říkat vize nebo sny. Nikdy po vizi jsem nezvracela. Opřela jsem se o pravou ruku a zaskučela. Rukáv od svetru se mi lepil do nějaké rány. Né jen tohle prosím né. S velkými obtížemi jsem vyhrnula rukáv a zůstala koukat na tři tahnoucí se, rozškelebené rány. Hlavu jsem se opřela o druhou ruku a vydechla přebytečný kyslík. Jak je toto vůbec možné? Vždyť je v azkabanu. Vyškrábala jsem se na nohy a přešla k umyvadlu. Pustila jsem vodu a pomaličku pod ní nasměrovala svou ruku. Bolestivě jsem sykla a vodu raději zavřela. Použila jsem zastírací kouzlo a vyšla ze záchodků. To je zase den. A jako napotvoru si tady jako největší 'švager' vyšlapuje Malfoy. "Jsi ostuda čistokrevných rodů. Nepotřebný krvezrádce. Přesně to jsi!" Zasyčel a zastoupil mi cestu. "Aspoň nejsem vyperoxidovanej vůl kterej nemá v tý svý palici ani Protivovo hovno. Možná jsem krvezrádce, ale vím, že bojuji pro dobrou věc. Takže čauko." Prohlásila jsem a snažila se ho obejít ale to by mě nemohl chytit za TU ruku. Sykla jsem. "Jak jsi mě to nazvala?! Jsi nějaká bledá. Není to náhodou ze strachu?" Zasyčel mi u ucha a já dál zatínala zuby. "Okamžitě mě pusť, nebo tvoje vlasy dostanou takovou barvu, že si je radši ostříháš, než aby si je nosil. A pusť mou ruku!" Oplatila jsem mu a vyškubla ji. Zakňučela jsem a chytla si ji. "Na to nemáš!" Pak se podíval na svou ruku od krve. "Copak se nám stalo? Agresivní Black? Nebo nějakej prvák?" Ušklíbl se a utřel si ruku do mého trička. Srala jsem na následky. Vytáhla jsem hůlku a zamumlala příslušné kouzlo. Pak jsem mu jednu vrazila a trošku jsem to přepískla a tak si dal další o zeď. Upsy tak to jsem 'nechtěla'. Vlasy se mu pomalu začaly měnit a já se s vítězoslavným usměvem vypařila do našeho kupé. Otevřela jsem šoupací dveře a vešla. "Už jsme za tebou chtěli jít. Co jsi tam tak dlouho dělala?" Zeptal se panicky Sirius a objal mě. "V pohodě. Jen se prospím. Kolik zbývá hodin do konce cesty?" Zeptala jsem se a svalila se na sedačku. "Asi dvě hoďky." Pípla Lil. Kývla jsem a nechala se unášet vlnami moře které mě odnesly do říše snů.

Probudil mě Siriusův hlas. "Vstávej Viky. Musíme na hostinu a zařazování malých kidů. Ale jestli se ti nechce, tak můžeme zůstat ve vlaku a věnovat se jiným aktivit.." ani to nestihl doříct a já vyskočila do sedu. Mé čelo se setkalo se Siriusovým. Zaklela jsem a protřela si oči. Ti tři se váleli smíchy a Sirius si třel poraněné čelo. "Sorry ale jde se na hostinu." Pronesla jsem a mávla hůlkou. Hned jsem na sobě měla hábit. "Tak můžeme vyrazit." Zařvala jsem a vyběhla z kupé. Víte, už dobrej měsíc jsem nebyla ve své vlčí podobě a tak se začínají projevovat nějaké zvířecí smysly a reflexy. Prostě se vlk drásá ven. Prostě nás Dorea hlídala ve dne v noci. Ostatní se za mnou se smíchem rozběhli. Všichni už byli pryč a tak jsem měla volnou cestu k JÍDLU! Naskočila jsem do posledního kočáru taženýn testrály. "Pohněte těma svýma prdelema! JÁ MÁM HLAD!!!" Zařvala jsem. "Nikdy se nestav mezi Wolfy a jídlo." Pronesl moudře Rem a všichni se začali smát. "Jo jen se smějte mému utrpení." Zahrála jsem na city. "Tak my už tě necháme ju?" Zahalekal James a utřel si imaginární slzu. Jen jsem zakroutila hlavou a opřela se o okýnko. V ruce mi škublo bolestí. Sakra! Taková bolest. Ani jsem se nenadála a stáli jsme před branou Bradavic. Vyskočila jsem a mále srazila profesora Kratiknota. "Ale slečno, musíte se prvně zapsat." Zahalekal svým pisklavým hlasem a připravil si tužku. "Jméno." Zeptal se důležitě. "Pane profesore vždyť mě znáte. Já. Ta co vám málem podpálila učebnu když jsme se učili kouzlo na rozdělání ohně." Připomněla jsem mu. "Á slečna Joesnová." Docvaklo mu. "E-e slečna Potterová." Opravila jsem ho. "Ovšem. Já si říkám, že vás tu nikde nemám." Odškrtl si mě a pak i ostatní. Všichni jsme se vydali do velké síně. Proběhlo zařazování a ja se s chutí pustila do kuřete s hranolkami. "Viky, jez trochu jako člověk." Okřikla mě Lil zrovna, když jsem házela pátou ohlodanou kost pod stůl. "Promiň Lil, ale je to mocínky dobrý." Zažvatlala jsem s plnou pusou hranolek. Kluci se jen tlemili. Když večeře zkončila vydali jsme se na kolej. Dlouho do noci jsme hráli řachtavého petra a tak bylo veselo. S Lil jsme měli zase sami pokoj takže žádná změna. Když jsme ulehli, nemohla jsem spát. Lil už v klidu oddechovala a tak jsem se vyškrabala na nohy a vydala se do chlapeckých ložnic. Otevřela jsem dveře a ovanul mě smrad. A Merlin ví, že jim stačí hodina na to, aby se zabydleli. Prodrala jsem se harampádím, které stihli vyházet ze svých kufrů, až k Siriusově posteli. "Pst, pst Siriusi? Můžu se přisrat?" Otevřel oko a usmál se. "Mé lože jsou i tvé." Zašeptal a posunul se. "Nemysli na žádné prasárny." Uzemnila jsem ho a lehla si. Přikryl mě dekou a ochranářsky si mě přitahl do objetí. "Dobrou zlatko." Zamumlala jsem a zavřela oči. "Dobrou má vlčí princko." Oplatil mi provokaci a nejspíš usl. Následovala jsem ho a propadla se do říse snů.

******************************
DŮLEŽITÉ!!! PROSÍM ČTĚTE!

Takže, čau lidi. Promiňte že nebyla kapitolaminulý týden, ale nebyla inspirace, čas a jestě k tomu jsem byla nemocná. Tato kapitola má 1665 slov což je na mě úspěch. Chtěla jsem udělat delší, ale musí mi nápady vyzbýt i na další kapitoly. Takže sorry jako.

Tak a teď k tomu hlavnímu. Lidi jste dokonalí. Tato povídka má 10,5K přečtení a 904 votes. Prostě best. Moc děkuji všem co daváte votes a najdete si na tuhle slátaninu čas. 😂😂😂 A taky bych chtěla poděkovat za to, že si ho přidáváte do seznamu čtení. Neskutečně si toho vážím. A jestli chcete, tak se mrkněte na můj profil. Mám tam knihu mé obrázky. Myslím. A je tam nakreslenej Remus tak kdo má zájem může se podívat. Přibyde tam ještě Sirius, James a Peter.

Tak čauves.💙💙💙