Budoucnost, Přítomnost a Minulost

Náhled do minulosti

"Já?" Odpověděl kluk a přimáčkl mě ke zdi. "Já jsem tvoje zkáza."

Vystrašeně jsem ho pozorovala. Stále měl na sobě ten odporný úsměv. " Co..cože?" koktla jsem. Třásly se mi nohy. Pozorně se mi zahleděl do očí, poodstoupil a jeho úsměv se proměnil ve vážnou tvář "Jsi snad hluchá? Říkám že jsem tě přišel vymazat z planety země.. a teď, kde jsme to zkončili?" Opět nasadil úsměv a popošel blíž. Zatímco mi upřeně hleděl do očí, začal otevírat pouzdro na opasku. V pouzdře byla pistol. Vytřeštila jsem oči a silně svírala svůj náhrdelník po babičce. Vždy mi přinesl štěstí, zvlášť když byly nějaké problémi doma nebo ve škole. Ale v situaci jako tahle mi byl zřejmě k ničemu. Zavřela jsem oči a čekala na to nejhorší. V duchu jsem si pořád dokola opakovala "kdybych jen byla někde daleko, někde daleko odsud" Z mých zavřených očí začali stékat slzy. Osoba v černém, pomalu nadzvedávala zbraň, až zamířila na mě. Bylo ticho. Přiotevřela jsem oko když v tom se ozval výstřel. Spadla jsem na zem a stále svírala náhrdelník. Slzy co mi padaly z brady dolů neustále střídali další a další. Bušilo mi srdce ale žádnou bolest jsem necítila. Něco nebylo v pořádku, špičkou prstu jsem se dotkla země, následně pak položila i celou dlaň. Uslzené oči se mi pomalu otevíraly , v jedné minutě jsem nevěřila tomu co vidím. Pode mnou byla dřevěná podlaha a Stěny z kamených cihel s dřevěnými rámy, ale to nejdůležitější, ten člověk co se mě snažil zabít nikde. Začala jsem kontrolovat jestli mi odněkud neteče krev nebo jestli nemám nějakou ránu, naštěstí bylo všechno při starém. Oddechla jsem si a začala se dívat po okolí, přede mnou stály vysoké dveře jak z minulého století. Něco mě k nim táhlo, stoupla jsem si a nevědomky je otevřela.  Začala mě oslňovat záře vycházející z druhé strany. Po chvíli jsem se přizpůsobila a nahlédla za ně. Hleděla jsem přímo do centra nějakého středověkého městečka. Přede mnou projížděli povozy a okolo nich vesele pobýhala chudina, dokud je stráže nerozehnali. Překročila jsem práh dveří a objevila se mezi nima. "Co to sakra..?!" Lidé se začali otáčet a dívat se na mě, za mnou se začal ozývat pláč. Prudce jsem se otočila, stáli tam a pobrekávali malé děti s jejich matkou která je pevně svírala za ruce. Objevila jsem se přímo uprostřed náměstí, zmateně jsem se otáčela ze strany na stranu kde se shromažďovalo čím dál tím víc lidí. Chviličku bylo ticho když v tom z rohu někdo vykřik "čarodějnice!!" Ostatní se přidali a začali bučet nebo pokřikovat. "To si ze mě děláš prdel ne?!" pomyslela jsem si. Následně mi kolem hlavy proletělo rajče které ale trefilo mohutného chlapa stojícího za mnou a rozmázlo se mu po obličeji. Naštvaný svalovec uhodil prvního člověka kterého měl po ruce, ten se však taky naštval a udeřil někoho jiného. Lidé se začali postupně mlátit a házet po sobě zeleninu. "To je moje šance" popadla jsem kus hadru ležící na zemi a zakryla s ním mé oblečení. Podařilo se mi splynout s davem, rychle jsem proběhla a schovala se za nejbližší roh. "Jo, tohle je stoprocentně sen, celý to byl od začátku jen sen, že jo? Jiné logické vysvětlení k tomu neni, nebo snad je?" Zatímco jsem si povídala sama pro sebe, několikrát jsem se štípla do ruky "au..au!...Au! Neříkali že to nemá bolet?" Obloha ztemněla, nastával večer. Zvedla jsem hlavu a podívala se nad sebe "to už je tma? Možná když se vyspím tady, probudím se doma!..Sice to nedává žádný smysl ale za pokus to stojí." Procházela jsem uličkami mezi domi a hledala vhoné místo ke spaní. Po dlouhém hledání jsem zahlédla vůz plný slámy stojící před nějakou menší bránou. Chodila jsem okolo něj a prozkoumávala ho. Vypadalo to pevně, navíc sláma byla aspoň měkčí než zem. Vyskočila jsem nahoru a zabořila se do ní. "Páni, není to tak špatný" převalovala jsem se, až jsem zkončila na zádech. Pozorující noční oblohu  jsem pomalu přivýrala oči. Netrvalo dlouho a upadla jsem do tvrdého spánku. Mezitím....byla tichá noc, ozývalo se jen slaboučké hučení větru, ke kterému se však zanedlouho přidali i něčí kroky. Nad Lili se tyčili dva stíny vykreslující rysy lidské postavy.

-----------------------------------------------------------

Tak tu máte druhou stránku, snad se líbila, jestli ano nezapomeň číst dál <3