Budoucnost, Přítomnost a Minulost

Nová tvář

přiblížil se ke mě a políbil mě

"Ten blbec, já ho tak nenávidim" mumlala jsem si při cestě do školy. Byl další den, nebylo to tak dlouho co se tahle menší nehoda stala. Udělalo se mi líp, tak jsem nakonec do školy šla. Nevím jestli se mi nějakým zázrakem udělalo dobře a nebo jestli se mi z tý pusy žaludek radši nestáh. "Ugh furt tu pusu cítím ..mentolka by mu neuškodila" Ušklíbla jsem se. Někoho urazit a vyprovokovat mi dělalo hrozně dobře. V dálce už byl vidět kus školní budovy. Dneska jsem tu byla o dost rychleji něž normálně chodím. Asi kvůli té příhodě co se včera stala. Vstoupila jsem do budovy a otevřela svojí skříňku. sundavala jsem si mikinu a boty které v ní následně skončili. Na zádech mi zůstal pouze batoh a klíče v ruce. zabouchla jsem jí, až se ozvala hlasitá rána. Mezitím se z pozad zavírajících dveří skříňky vynořil hnědovlasý kluk "Lili!". "Fuj to už mi nedělej." "A co myslíš?" zaptal se nechápavě. Zamyšleně jsem se na něj podívala "Známe se vůbec?" On mi pohled oplatil. "Jo promiň, já jsem James....Peter James" Něco mi to říkalo, ale furt mi to nechtělo naskočit. Stále jsem na něj nechápavě zírala. Kluk si povzdechl "Letos chodím do třeťáku. Myslel jsem že mě moje pověst předchází." Na konci věty se usmál "Jo? A ty si nějak slavnej nebo co?" opáčila jsem drze. "Všichni říkájí že jsem něco jako školní idol." Chvilku bylo ticho ale já už to prostě nemohla vydržet a začala se nahlas smát "no tak to mě dostalo." utírala jsem si slzy od smíchu "samozřejmě nic proti tobě." Uchechtla se. "Wow tak to bylo nečekaný! Většina holek se mnou hned co to dořeknu začne flirtovat a pochvalovat můj vzhled." Bože zase nějakej egoista pomyslím si. "Jo? To je hezký ale asi tě zklamu." Usměju se a otočím se směrem ke třídě.

Z pohledu Jamese                                                                                                                                            Sledoval jsem jak odchází, na tváři se mi projevil znak úsměvu. "Hej Jamesy!" Ozvalo se za mnou "tak jak to šlo?" zeptala se osoba. "Myslím že pro začátek dobrý." Dodal nepříjemným tónem.

Lili                                                                                                                                                                                           Škola skončila a já byla znovu na cestě domů. Od včera jsem potkávala samé divné lidi ale naštěstí nikdo z nich neudělal žádnou scénu. Netrvalo dlouho a došla jsem k místu kde bydlím. Bydlím v paneláku. Protože byla moje střední daleko, musela jsem se přestěhovat a zařídit si vlastní byt na který mi přispěla má poslední rodina. Asi se mě už chtěli zbavit. Přiznávám že jsem na základní škole dělala problémi ale to by stejně neměl být důvod k tomu mě vystrčit z domu. Vyndala jsem klíče a začala otevírat hlavní vchod. Chytla jsem kliku a dveře se přiotevřely. Ještě než jsem je stačila otevřít úplně, vymrštila neznámá ruka a znovu je zavřela. Neříkej že to je.. otočila jsem se. Stál tam on! Ten blbec co mi dal pusu. "Ugh můžeš tu ruku dát laskavě pryč?" "Co je s tím znechuceným obličejem?" podíval se na mě. "To bude tebou." řekla jsem se stejným výrazem. Kluk se zazubil "v tom případě se nedá nic dělat, budeme si muset zopakovat scénku ze včerejška." Začal se ke mě přibližovat, já měla na sobě svůj stále znechucený obličej. "Bože" odstrčila jsem ho a otevřela dveře. Než se stačil vzpamatovat, stála jsem už uvnitř bytovky a dívala se na něj přes ty samé prosklené dveře. "Papa" Zamávala jsem mu a provokativně se na něj usmála. On mi úšklebek oplatil a následně v dálce zmizel. Šla jsem po schodech nahoru až to pode mnou vrzalo. "Snad nejsem tak tlustá" projelo mi hlavou. Došla jsem až k mému bytu. "Hned co otevřu, radši se zvážim" vešla jsem do dveří a honem si to kráčela k váze která ležela v koupelně u pračky. Stoupla si na ní a čekala až se načtou moje kila. Zbledla jsem. I když mi všichni říkají že jsem hubená, sama  si to o sobě nemyslím. No to asi žádná holka. "49!? to jsem přibrala 2 kila!" Ještě jsem tam chvíli stála a kontrolovala jestli na sobě nemám boty nebo něco jiného co by váhu mohlo zatížit. Ale ne, všechno to byla čistá kila. Už jsem tam jen tak stála se zamračeným obličejem. "Musím zhubnout" řekla jsem si pro sebe s nadšením ve tváři. Vždy se mi líbila ta představa o každodením cvičení a běhání venku. Až na to že jsem u toho nikdy moc dlouho nevydržela. Natěšeně jsem se otočila k zrcadlu. Na rameni mi ale přistála něčí ruka. Po těle mi přejela husina. V zrcadle se objevil odraz až moc známé tváře. Ano, hádáte správně. Znova on. "ty...co si myslíš že tady děláš?!" Řekla jsem navztekaně "Jo tohle?" odpověděl kluk a opřel se o rám dveří. "Měla by sis dávat větší pozor. Nechala jsi otevřený hlavní dveře." Během svého proslovu si na prstě točil s mými klíči. "Myslíš proti někomu jako si ty? Jo tak to si uhod." Snažila jsem se dostat klíče zpátky. Držel je nad hlavou a já pro ně trapně poskakovala. Byl moc vysoký takže jsem na klíče nedosáhla. Vypadalo to že se dobře baví. "Dej mi ty klíče a vypal!" podrážděně jsem pokřikovala. "Tak rychle se mě nezbavíš" řekl na oplátku. Přestala jsem skákat a podívala se na něj. Stále klíče svíral vysoko nad sebou. Pochopila jsem že takhle to asi nepůjde. "Hej!" křikla jsem a on se na mě následně podíval. Stále se usmíval. Popadla jsem ho za límec od jeho bílé košile a políbila ho. Zmateně na mě zíral. To byla moje šance. Vyrvala jsem mu klíče z ruky která se snížila během toho co jsem mu dala pusu. Po získání klíčů jsem odstoupila a ušklíbla se. "Mám je." Nevěřícně se na mě díval. "Proč tak blbě čumíš?" smála jsem se. " Hlavně už běž." Strčila jsem do něho a táhla ho k otevřeným hlavním dveřím. "Já ještě nechci." Konečně se vzpamatoval a promluvil. "Vážně? Protože budeš muset." odpověděla jsem mu a pořád ho strkala ven ze dveří. "Ok já pudu ale neboj ještě se uvidíme" dodal s úšklebkem. "Přece jenom mám za úkol tě zabít." Poslední slova nepříjemě zdůraznil. "Wow už se bojim" povedlo se mi ho vyhodit za dveře a následně je zabouchnout. Tentokrát jsem je pečlivě zavřela.                                                                                                       

----------------------------->