Lili je sedmnáctiletá studentka na kterou je vypsaná vysoká odměna, ale proč? Vždyt'jejím jediným cílem bylo, se stát úspěšnou psycholožkou a zničeho nic po ní jde organizace Č.A.S.?! #nejlepší umístění # 15. v kategorii sci-fi
......"Mamí! Mamíí!! Lili je na mě zase ošklivá!" Běží a křičí ubrečené dítě "Cože? Co ti řekla tentokrát?" Ptá se žena. " Říkala že jse--" Z otevřených venkovních dveří vyjde malá holčička s medvídkem v ruce. " Tady jsi! Lilian! Kolikrát ti to mám opakovat!! Přestaň si dovolovat na Jiříka!" Křikla starší žena. "Ale-" "Žádné ale! Běž do svého pokoje a přemýšlej nad tím co jsi udělala!" Holčička pevně stiskne medvídka a běží do pokoje. Zabouchnou se dveře. Lili sedí opřená o zeď, její pozornost má malý hnědý medvídek s kterým si následně začne hrát. Stále je zavřená v pokoji, i přesto že v přízemí obědvají. Je tam velmi rušno, ze zdola slyší jen hlasy a smích. Taky by se chtěla přidat, ale měla zakázáno vycházet z pokoje. Po nějaké době se vše utiší a v pokoji je taky ticho. Od dveří, se klíčovou dírkou začne táhnout slastná vůně. Lili to nevydrží a otevře je. Zatímco jde po schodech dolů, stále jí načuchává a snaží se přijít na to, co by to mohlo být. Schody nepatrně přivrzávají. Lili se nahne za rám dveří od kuchyně. "haló?" řekne opatrně. Nikdo se neozývá. Vejde dovnitř, na pultu leží pekáč s její oblíbenou buchtou. Zazáří jí oči a přikráčí blíž. Chtěla by si kousek vzít, snaží se dosáhnout na pekáč..už to skoro má...už se to naklání! Lili nestihne pekáč zachytit a buchta se rozplácne na zem. Ozve se rána. Zmateně začne obracet pekáč vzhůru nohama jestli buchta zůstala v pořádku. Ta je však už v nepožívatelném stavu. Do dveří vběhne žena z minula s ustaraným obličejem. Když ale uvidí Lili která sedí na zemi s pekáčem v ruce, promění se její tvář a rozkřikne se "Lilian! Proč si to udělala! Přestaň na to šahat! Vždycky všechno jen zkazíš!" Lili se rozbrečí a běží zpátky do pokoje. Zabouchne dveře. Skočí na postel a hlavou se do ní začne vrtat. Z pokoje vychází fňukání. Sevře ruku když v tom zjistí že něco chybí..je to její medvídek. Jediný kamarád který byl vždy s ní, není nikde k nalezení. Asi ho upustila přitom když chytala ten pekáč. Zpátky ale jít nechtěla, bála se. Najednou se otevřeli dveře, z nich vyšel malí Jirka. "Kdy už přestaneš bulet? Slyšíme tě až ze zdola" Lili se posadí a začne si utírat slzy. "Promiň." Jirka se usměje " v kuchyni jsem našel tuhle chlupatou věc" řekne a nadzvedne hnědého medvídka. Lili se na něj vrhne " dej mi ho! Ten je můj!" Jirka ho naštvaně drží "Já ho našel první! Je můj!" Lili svírá medvídka za ruku a nohu. Oba dva se o něj přetahují. Lili prudce trhne, získala ho zpátky! Teda to si aspoň jen myslela. V ruce držela medvídkovu ruku s nohou a druhou část měl Jirka. " Ty jsi ho roztrh!" Zaječela ubrečeně. "Neměla jsi se o něj prát!" dodal nabručeně. "A vůbec.. proč se nevrátíš odkud jsi přišla, nikdo tě tu nepotřebuje." řekl a prásknul za sebou dveřma. Malá Lili sklonila hlavu k zemi a s jejím mrazivým pohledem jí pozorovala. Přišla k nočnímu stolku na kterém byla položená dřevěná krabička. Otevřela jí a vyndala z ní zlatý náhrdelník s nekonečnou osmičkou na jeho konci. Stiskla ho, následně se na něj zvídavě podívala. Usmála se a nasadila si ho na krk. Byla noc, její nevlastní rodiče s Jirkou už dávno spali. devítiletá Lili se otočila aby se znovu podívala na dům kde bydlela. Vždy to dopadlo stejně... Teď už se vrátit nemůže. Usmála se a pokračovala v chůzi po noční mrazivé ulici.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
