Řekni mi co je spokojenost? Kdy je člověk spokojený? Kdy? Když má lásku? Když má fungující rodinu? Když má iPhone? Když má jídlo? Když slyší hudbu?
Sama nevim.
Zrovna teď spokojená nejsem.
V mém životě existoval člověk, se kterým jsem byla spokojená. Znali jsme se sotva tři týdny, ale záleželo mi na něm. Měla jsem ho neskutečně ráda, ale nemilovala jsem ho. To byla asi chyba. Já si nepředstavovala ve svých zamilovaných snech jeho, ale jiného. On měl být ten, který mě vždycky podrží, povzbudí a pošle si plnit sny. A já měla být to samé pro něj. Ale on chtěl víc. Chtěl až příliš nakloněné city. To jsem nebyla schopná dát.
Naštval se. Byl NESPOKOJENÝ s mým chováním. Byl nespokojený i přesto, že měl skvělou sestru při sobě, fajn tátu, měl kamarády, měl jídlo, měl přírodu a spoustu dalších věcí, ale spokojený nebyl.
Byl asi nešťastný? Špatně zamilovaný?
Skončilo to po dvou měsících. Jedno z nejdůležitějších přátelství bylo najednou fuč. Naštval se. A hodně. Neměla jsem vůbec na nic čas, téměř ani na rodinu, kterou jsem neviděla 3 měsíce. Byla možnost, že prababička zemře, takže jsem dala přednost jí, před nim. A to ho asi tolik vytočilo. Byla jsem moc nespolehlivá? Asi. S tím taky nebyl srozuměn. A spokojen.
Ublížila jsem mu prý. To mi řekl. Došli jsme si na rande, které ani jednomu z nás nepřišlo asi naplněné. Zaplatil za mě kafe, i když nesnášim, když za mě kluk něco platí. Byla jsem v tu chvíli nespokojená, přesto že jsem měla hudbu, jídlo, nejlepšího kamaráda, rodinu.
Skončilo to ještě hůř než byste čekali. Skončilo to bolestivě. Už se asi nikdy nebudem bavit. Prý jsem ho zklamala. Ublížila jsem mu. Víte, já asi budu hrozně špatnej člověk podle toho, jak jsem mu ublížila. Nevim sama jak. Neměla jsem čas? To to nemohl překonat se mnou? Moje špatné období ve škole a nakonec i v rodině ho zjevně nějak nezajímalo.
Nebaví se se mnou. Nechává mě žárlit. Ubližuje mi. Vždycky když ho vidim, tak mě dokáže probodnout tim nejhorším vyčítavým pohledem.
Jeho velká kamarádka by mi asi doporučila se pořezat, nebo si vzít pár paralenů, nebo se možná zabít? Nebudu takhle podléhat. Nebudu to zbytečně hrotit. Seru na něj. I když vim, že mě to bude bolet, musím to posunout dozadu do mozku a nechat to vyplavat na povrch, až budu mít zase deprese.
Jeho velká kamarádka mu o mně povídá asi pěkný sračičky. On mě musí milovat. Je to kráva. Nesnášim jí! Tak moc mě vytáčí? Byl tohle její plán? Nesnáší mě celou dobu, ale hraje si přede mnou na kamarádku? Hrála, dokud neměla všechny informace ode mě o něm. Tak si to alespoň myslim.
Jednou jsem s ní mluvila asi hodinu a probírali jsme můj vztah s nim. Věděla toho hrozně moc. Věděla toho o mně a o něm tolik, že by tim mohla krmit slony půl roku. Ale ona si to nechávala pro sebe, dokud si k němu nenašla cestu.
Je to kráva. Ublížila mi. Nesnášim jí. Ublížila i jiným lidem. A hrotí všechno tolik. Nakonec to svede na nás ostatní. Přitom mě kvůli ní nesnáší celá její škola. Protože já jsem přece ta děvka, kráva, píča, lamačka srdcí, nejhorší kamarádka pro všechny, jsem ponižující a asi i neschopná. Nenávidí mě.
Ona je NESPOKOJENÁ.
On byl NESPOKOJENÝ.
Já jsem NESPOKOJENÁ.Spokojenost pro mě neexistuje. Spokojení můžete být jen když máte celej svět a všechnu lásku. A nebo se vyrovnáte a budete spkojení i se všema problémama kolem vás. Je to vaše volba a vaše cesta. Držim vám palce, určitě je lepší být spokojeným člověkem, než topícím se člověkem.
ČTEŠ
Myšlenky života
Fiksi Remaja"Občas jediný co potřebuju, je dlouhý objetí od milované osoby" Random myšlenky holky v depresích. Nečekejte nic záživnýho, jen si sepisuju myšlenky a vydávám je.... Jestli se v tom někdo najde, tak mi klidně napište... Budou to krátky příběhy obča...