Skrytá (Selekce FF)✓

26. kapitola-Příběh

"Keegu?" oslovila jsem ho znovu.
"Nic se nestalo." Uhnul pohledem. "Co jste chtěly?"
"Prosím, nech mě domluvit, ať mi rozumíš." varovala jsem ho a pokračovala: "Amy se k nám chce přidat, chce se přidat k Povstalcům, ale zároveň chce výcvik, potřebuje ho, chce bojovat proti nepříteli, chce bojovat proti králi. Slyšel jsi, co jí provedli, já to viděla." Vzpomněla jsem si na špatně zhojené rány a ošklivé jizvy na jejích zádech, na rukou. "Myslím, že si zaslouží místo mezi Zabijáky, když bude trénovat."
Odmlčela jsem se. Čekala jsem na jeho odpověď. Dlouho mlčel. Nevydržela jsem to a ještě dodala: "Neposílej ji do města, nech ji vycvičit. Odtrhli ji od rodiny."
Keegan do mě ponořil modrošedé oči a chvíli se na mne díval. Slyšela jsem slova Amy: "To, jak se na tebe dívá, to, jak s tebou mluví, to, jak mluvíš ty s ním." Začala jsem trochu rudnout.

"Nemáme volné trenéry, myslím pro úplné začatečníky. Poslední nováčci už toho řadu umí." promluvil konečně. Už už jsem chtěla něco namítnout, když tu se ozval podruhé: "Mohla by to dohnat s osobním trenérem, a jelikož, jak už jsem říkal, žadného nemáme, tak ji budu trénovat sám do té doby, než dožene ostatní a ty Clair mi budeš muset pomáhat, protože nemám tolik času." Přikývla jsem s úsměvem na rtech.
"Děkuju." řekla Amy a její slova směřovala nám oběma.

"Dělej, už jen patnáct koleček!" povzbuzovala jsem Amy.
"To je teda uklidňující." odpověděla zadýchaně, ale pokračovala v běhu.
"Nefňukej, nebo dostaneš dalších padesát." hrozil Keegan. "Pravidlo číslo jedna; Zabijáci nejsou ufňukané malé holky, jsou tvrdí, nebojácní a rychlí."
"Nejsem ufňukaná malá holka." naštvala se Amy, ale spíš zněla legračně, protože nemohla dobře dýchat.
"Tak to dokaž!"
"Už dvě hodiny tu dřu jak kůň a mám dokazovat, že..."
"Nic není zadarmo." umlčel ji Keegan.
"Třináct koleček." ohlásila jsem.

"Zítra nevstane, Keegane. Nemůžeš ji na prvním tréninku nechat tak sedřít." varovala jsem po odchodu Amy ze cvičiště Keegana.
"Trénuj si ji sama, když tomu tak rozumíš." odbyl mě.
"Víš, že nemůžu, ještě mě trénuje Toby a..."
"Trénuje a nebo děláte spíš něco jiného?"
"Jak něco jiného...Keegane kolik jsi toho doopravdy slyšel tam venku?"
Mlčel.
To, jak se na tebe dívá, to, jak s tebou mluví, to, jak mluvíš ty s ním, hučelo mi v hlavě. Prudce jsem zavrtěla hlavou, jako bych mohla myšlenky setřást.
"Přemýšlel jsem, že bych ti vyměnil trenéra." ozval se.
"C-cože? S Tobym trénuji celou dobu."
"Ale pokud tě rozptyluje, tak..."
"Keegane, nerozptyluje mě. To už je dávno za mnou. Proto jsem se tě ptala, kolik jsi toho slyšel, bylo mi čtrnáct. Navíc má manželku a mezitím už jsem chodila s Jacobem a ten mě z toho dostal."
"Víš to o jeho dítěti?" zeptal se. Posmutněla jsem. "Ano, prý tě požádal, abys prohlásil manželství za neplatné."
"Víš, s kým ho podváděla?"
"Ano." Jacob, bastard jeden.
"Jejich manželství bude brzy neplatné už spolu ani nežijí a slyšel jsem, že se k němu stěhuješ."
Zamračila jsem se. "Keegu, nic mezi námi není ani nebude." Začínala mi docházet trpělivost.
On jen pokrčil rameny a prohrábl si blonďaté vlasy.

"Jak to vypadá s tím nabouráním televizního systému?" zajímala jsem se.
"Pracujeme na tom. Slyšela jsi Joffreyho příběh?"
"Kdo je Joffrey?"
"Ten muž, kterého jsme zachránili s Amy." Pohlédl na mne a pokračoval: "Byl to bývalý strážník, který je zradil. V podstatě mu prováděli to samé co Amy. Bičovali a mučili ho v Červené místnosti. Až jednou mu nabídli svobodu. Zoe Perry se podařilo utéct, nikdo neví, kam prchla, ale každopádně jí musel někdo pomoci. Služebnictvo se prošetřuje, naši špehové jsou v nebezpečí, stejnětak účastnice Selekce nebo samotný princ. Král by klidně potrestal svého syna, ale nezabil by ho. Potřebuje následníka. Jak se zdá, princ Georg vůbec netuší, že by na trůn neměl nárok, přestože většina služebnictva to ví, pod hrozbou smrti mlčí."
"To ti všechno řekl Joffrey?" pochybovala jsem.
"Ne, v noci přijela Cristal. Je komorná u lady Bernadette."
"Já vím...počkej Cristal tu fakt byla? Jak se jí podařilo nepozorovaně uniknout? V paláci je teď zvýšená ostraha."
"Vrátila se zpět. Měla dvě hodiny, kdy většina strážců byla na nočním výcviku." vysvětlil velitel Tábora.
"Jak se má Bernadette? Udělali jí něco za ten výstup?" starala jsem se.
"S největší pravděpodobností ano. Dva týdny se neukazovala v přenosech. Teď už tam opět je, ale vypadá ztrhaně, hodně ztrhaně a unaveně. Myslíš, že už to ví?"
"Myslíš o princezně? To myslím, že ano, ale kdo to je, podle mě, neví."
"To je na tom stejně jako my."

"Co když je Evangeline mrtvá? Co když je naše snaha zbytečná?" zašeptala jsem.
"Nemůže být mrtvá."
"Proč by jí nechávali žít? Proč by ji nezabili, aby jim nepřekážela?"
"Aby ji mohli trýznit, aby ji mohli ovládat, aby ji mohli mučit, aby trpěla. Možná ji zabijou, ale pomalu a věř mi, že nám to ukážou. Už se nebudou starat o obyvatelstvo, aby jim věřilo. Až skončí Selekce, vypukne to a my se musíme připravit. Jakmile vyberou Elitu, už je jasné, že to chtějí, co nejrychleji ukončit. Budou nás chtít pozabíjet a budou pokračovat. Illeá je v nebezpečí, nevíme, co má král v rukávu. Musíme Evangeline dosadit na trůn co nejdřív."
"Myslíš, že je Evangeline v Selekce."
"Myslím, že ano, každopádně se musíme připravit a obrátit obyvatelstvo města proti králi."
"Dostali jsme se do sedmé kasty, dál nás nepustí."
"A co osmí, naverbujem je. Ti nemají rodiny, jsou to odpadlíci, rádi se k nám přidají a pomstí se stejně jako Amy."
"Keegane, osmí, kteří s námi chtěli jít tu jsou a ti, kteří nechtěli s námi nikdy nepůjdou."
"Myslím, že je čas na to, aby Amy a Joffrey promluvili a řekli obyvatelstvu o králi. Potřebujeme začít už teď. Možná by ses tam měla objevit i ty Clair."
"Král mě hledá po celé zemi, dojde si pro mne ať jsem, kde jsem. Ví, že vím o princezně a lid mě zná. Jsem pro něj hrozbou."
"Tak promluv," naléhal Keegan. "promluv a obrať Illeu."
"Ještě ne, Keegane. Musíme si to nechat na později, král by město vyvraždil."