Skrytá (Selekce FF)✓

30. kapitola-Nová šance

Sedla jsem si na Tobyho postel. Jak mě Keegan mohl obvinit z něčeho takového? Nikdy bych nebyla schopná zradit, ani skrz jiného člověka. Vytryskla mi slza, kterou jsem rychle setřela. Nebudu brečet, jsem Zabiják, nesmím projevovat city. Ale mé ženské srdce mě neposlouchalo.

"Co se stalo?" oslovil mě jemně mužský hlas.
Neodpověděla jsem. Toby ke mně přiskočil, sedl si vedle mě a přitiskl mou tvář na jeho rameno. Rozbrečela jsem se. Hladil mě po vlasech.
"To bude dobré," utěšoval mě.
Když jsem se trochu uklidnila, odtáhla jsem se a otřela oči.
"Promiň," zašeptala jsem.
Obejmul mě. "Clair, je jedno, co se stalo, ale já jsem tu s tebou a budu s tebou, i kdybych měl porušit pravidla, utéct nebo zradit, vždy budu s tebou a tebe nikdy nezradím." Tiskl mě k sobě hodně pevně. Chtěla jsem zastavit čas, zůstat takhle navždy.
"Taky jsem si prožil hodně bolesti, také mě to trápí. A Clair?"
"Ano?" zvedla jsem hlavu a podívala se do jeho šedomodrých očí, které se vpíjely do těch mých. Byl to zlomek vteřiny, co mi pohledem sjel na rty, ale hned svůj pohled zvedl zpět k mým očím. Pak to už nevydržel a naklonil se ke mně. Naše rty se po čtyřech letech opět setkaly. Nechala jsem ho. V té chvíli jsem chtěla zůstat navěky.

Položil mě na postel za neustálého líbání. "Po tomhle jsem toužil od toho okamžiku, co jsem tě zase uviděl. Zase se ti ve mě probudilo, Clair McAuleyová. Zase jsem se zamiloval," šeptal mi do ucha.
"Možná mám štěstí, že ti tvá manželka byla nevěrná, to bych tě nemohla mít jen pro sebe," oplácela jsem mu flirt.
Usmál se. "Vždycky jsi to byla ty, Clair, ty jsi byla na prvním místě. Byl jsem mladý, nerozumný."
"Tehdy jsi byl starší než jsem teď já, Tobiasi O'Briene. Chceš tím něco naznačit?"
Umlčel mě rty. "Chci tím naznačit, že jsi vyspělejší než jsem byl já a to mě ničí, protože tě toužím mít. Celou, jen já," zamručel mezi polibky. Usmála jsem se.

Uslyšela jsem Amyn hvizd. Okamžitě jsem se zvedla, vyskočila z postele a zamířila k východu. Toby mě chytil za ruku a naposledy přitáhl k sobě pro polibek, než mě pustil.
"Jsi jen moje..."
"A ty jsi můj," doplnila jsem a odešla.

Doširoka jsem se na Amy usmála. "Tady jsi," začala. "hledám tě snad všude. Jak se cítíš, jsi v pohodě...?"
"V klidu, Amy," přerušila jsem ji. "Nebylo to poprvé, co mě takhle veřejně hledají."
"Keegan ti vzkazuje, ať si sbalíš, co je ti nejmilejší, máš promluvit v přenosu a potom utéct. Úplně pryč."
Zamrkala jsem: "Dnes? Tak brzy?"
"Máš se za ním stavit zítra ráno, dnes prý nemá čas, máš za úkol sledovat přenos Selekce, bude ples a Elita.
"Vy jste teď s Keeganem nejlepší kamarádi?" zamračila jsem se.
"Keegan je můj trenér, mám k němu stejný vztah jako ty s Tobym," ohradila se. "A ještě jedna věc, měl by být útok na palác, dnes, ale já se ho nesmím zúčastnit."
"To je pochopitelné, netrénuješ tak dlouho. Je to nejnebezpečnější nováčkovská akce. Amy, prosím, slib mi, že se nepokusíš tam dostat, slib mi to. Mohlo by tě to stát život."
Dívala se na mne dost podezřele umíněně. Že se plánovala k útoku vplížit.
"Slib mi to, Amy. Nevymýšlej nesmysly."
Přikývla, ale neřekla ani slovo.
Nejistě jsem se usmála a otočila se.
"Slibuju," hlesla Amy poraženě.
"Když si mám sbalit to nejmilejší, můžu si vzít tebe?" usmála jsem se na ni.
Něco zamumlala, ale to už jsem jí nerozumněla.

Dnes jsem měla za úkol sledovat Selekci. Nevím, jestli to bylo ponižující nebo pocta, to jsem si nebyla jistá. Moc se mi nechtělo dívat do známých tváří jednotlivých dívek. Tomuto jsem se záměrně vyhýbala a vyhýbala bych se dál, kdyby měl Keegan rozum a začal se mnou zase mluvit. Povzdychla jsem si.

V jídelně jsem se posadila a nepřítomně pokukovala po opozdilcích, kteří si dopřávali obědovou kaši. Co se mělo dnes v Selekci dít? Ples, Elita a útok. Je toho dost. Proč na to pověřují zrovna mě? Nebo spíš proč na to Keegan pověřuje zrovna mě? Nějak rychle se vžil do role svého otce. Za těch pár měsíců, co jsem tu nebyla se změnilo tolik věcí od smrti mé matky, Keeganova otce až po Jacobovo a Autumnino zasnoubení nebo Christininy odhalené nevěrnosti. Vlastně jsem Christinu od svého příjezdu neviděla, ani její dítě. Autumn se mi odcizila, Jacob mě neuvěřitelným způsobem štval. To, pro co jsem se teď rozhodla bylo možná hnusné nebo sobecké, ale rozhodla jsem se Jacoba s Autumn roztrhnout, nedovolit své sestře, aby si ho vzala.

V místnosti už nikdo nezůstal, v televizi se mihotaly zmatené obrazy. Beze zvuku to vůbec nedávalo smysl. Vzala jsem ovladač a neochotně zvuk zesílila.

"A na ples dokonce přijede francouzská královská rodina!" usmál se Roland. "Na důkaz mírové smlouvy, co si o tom myslíš Paulino?" oslovil hostující ženu. Ta se také doširoka usmála. "Myslím, že to je skvělý vstup do mírové smlouvy. Přijede král a královna Gilles a Sylvie, korunní princ Curtiss se svou chotí Arielle, jeho sestra Dominique a dokonce i bratr Frederick. Je to báječné, že uvidíme francozskou rodinu na illeiském dvoře a může hned ohodnotit Ariellin módní výstřelek, který pak nosí celé francouzské království. Dnes ale bude na řadě celá Illeá!" zvolala nadšeně.
"Proč se celému světu tak líbí módní návrhy Arielle?"
"Ani nevím, Rolande. Je tak originální a krásná. Nikdo se nediví, že si ji Curtiss vzal."
"To ano, ani já se nedivím. Každý muž by chtěl takovou ženu jako je ona, krásnou, zábavnou a milou."
Protočila jsem oči.

"Je to pravda, Clair." Trhla jsem sebou. O rám dveří se opíral Keegan. Popošel směrem ke mě.
"Jenom, že se tak tváříš."
Usmál se a přisedl si na židli vedle mne. "Ale chválím tě, že jsi splnila mé rozkazy, myslel jsem, že se na mě vybodneš, jak tě znám." Pronikavě se na mě podíval.
"Nic zajímavého tam tedy není," konstatovala jsem. "Nějaké bláboly o Curtissově ženě Arielle? To asi nebude to, co jsi chtěl, abych sledovala."
"To ne," zašeptal. "Musíme sledovat ples. Podle mých zdrojů je Evangeline v Selekci, musíme dávat velký pozor."

A teď informačka:

1) rozbitý mobil

Někdo to možná ví, někdo ne, asi dva týdny mám rozbitý mobil a v opravně mi ho odmítli. Tehdy jsem vydala kapitolu z počítače (předepsanou). Další den jsem si půjčila mobil od známých a teď v pátek na vysvědčení mi přestalo fungovat nabíjení, hned ten den mi taťka koupil nové USB, ale to také nefunguje. Svůj původní mobil dnes (v pondělí) vezu do jiné opravny, doufám, že už ho přijmou a asi půjdu reklamovat to nové USB, které nefunguje. Abyste pochopili, proč to sem píšu...kapitoly píšu přes mobil a teď ho nemám a předepsanou už mám pouze jednu kapitolu, uvidíme, jak to bude s vydáváním kapitol. Držte mi palce, ať ten mobil co nejrychleji opraví a nebo ať se mi alespoň nabije ten náhradní.

2) kapitoly během prázdnin (pokud už budu mít nějaký mobil)

Nejspíš nebudu mít každé pondělí přístup k internetu. Pokud kapitola nevyjde, nebojte se, buď vyjde jiný den, nebo další týden vydám dvě. Bude to záviset spíš na tom mobilu.

Děkuji za podporu, 31. kapitola je za odměnu dvakrát (a kousek) delší než normálně.

Ubdate:
Telefon neopraví, ale nabíječku od náhradního mám, tak uvidíme, jak to půjde.