Úvod

25 1 0
                                    

Za oknem kavárny seděla dívka. Upřeně hleděla do laptopu před sebou a zuřivě do něj cosi klapala. Do kulatého obličeje ji občas spadly neposedné prameny jejích kaštanově hnědých vlasů. Zpočátku s nimi měla trpělivost a přehazovala si je zpět za záda.Když se to však stalo již po desáté, dívka se naštvala a stáhla je gumičkou do copu, aby ji nerušily při práci.
V očích ji svítilo nadšení, to proto tak zběsile ťukala do klávesnice. Nechtěla, aby tolik očekávaná inspirace odešla znenadání tak rychle, jako před malou chvíli přišla.
Po její levici zatím pomalu chladlo její tolik oblíbené cappuccino a dortík po její pravici už také ztrácel svůj lahodný vzhled.
Ale ona nic z toho nevnímala. Nevnímala lidi, divně se po ní ohlížející, nevnímala naštvaný výraz ve tváři servírky, když nervózně hleděla na hodinky na své ruce. Nevnímala ani důvod tohoto chování, tedy to,že se blíží čas,kdy se kavárna bude zavírat. Nevnímala ani to, že se venku spustil déšť, který je pro Londýn tolik typický.
Nevnímala celý svět.
Teď totiž byla v tom svém. Ve světě jehož hranice tvořili laptop a inspirace.
Seznamte se, tohle je svět, v němž žije Elisabeth Bloomová.

Internetová kavárna [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat