Internetová kavárna [CZ]

3.

Matka byla opravdu naštvaná. A dívce to dala velmi hlasitě najevo.
Jen co se dívka objevila ve dveřích, popadla ji matka za ruku a bez jakéhokoli slova ji odvedla do obýváku. Tam do ni strčila, a pak začala křičet.
Zpočátku vyčítala dívce její pozdní příchod, později její nynější chování. Ačkoliv to není zrovna dvakrát příjemné, dá se to přeci jen ještě zkousnout. Jenže, pak zabloudila matka k obzvlášť choulostivému tématu. Sny a cíle.
Jakoby matka věděla, že je to dívčina slabina. Jakoby věděla, že své sny a cíle dívka s nikým neprobírá, má je schované hluboko v sobě.
"Za to může to tvoje psaní! Pořád jen píšeš ty svoje romány! Takové blitky! Nechápu, po kom tak bujnou fantazii máš," křičela matka. Každé její slovo zasadilo dívce do srdce hlubokou ránu. Jako dobře mířený šíp.
*****
V tom okamžiku se v dívce něco zlomilo. Zaťala ruce v pěst, sebrala veškerou svoji odvahu a postavila se na nohy. Nechápala, co se to s ní děje, ale brzy se tomu poddala a nechala se vést jako loutka.
Klouby na ruce ji zcela zbělaly a proud urážek a ostrých slov si našel svoji cestu ven.
"A co ty," ohradila se zostra. "Co jsi dokázala ty?! Máš ty vůbec nějaké sny? "
Matka zůstala stát jako opařená, jen nevěřícně kroutila hlavou a ve tváři měla dotčený výraz mísející se s překvapením.
Ale to nebylo všechno.
"Nemáš vůbec nic."
Potom popadla dívka svoje věci, utekla do svého pokoje a zamkla se v něm.
*********
Hodila batoh na postel a s pláčem se sesunula po dveřích na zem. Co se to s ní stalo? Nikdy na matku takle nekřičela.
Bylo jí to líto. Mrzelo ji všechno, co ji potkalo.
Rozhlédla se po pokoji a podala si k sobě krabici, kterou měla dobře ukrytou pod postelí. Říkala ji Krabice snů a vzpomínek.
Otevřela ji a vytáhla z ní fotku. Byla na ni ona a ještě jedna žena. Stály proti sobě. Obě ženy se usmívaly. Ne, přímo se smály. Smíchem, ve kterém byla slyšet radost...
Jemně ji bříšky prstů pohladila.
"Musela jsem, babi. Musela. Nikdo mi nebude brát mé sny. A pokud ano, budu se bránit. Už vím, jak na to. Už se tak snadno nevzdám."