Twenty two - McDonald ch.1

192 18 13
                                    

Seděla jsem u jednoho stolu v McDonaldu. K mému překvapení tady bylo jen pár lidí. Popíjela jsem svou colu. Čekala jsem na něj už hodinu. Psala jsem mu asi před pěti minutami, ale neodpověděl. Trvá mu to. Řekl za hodinu, ale ještě tady není.

Vzala jsem si mobil, odemkla jsem ho a zavolala mu. Ozvalo se typické pípání. Zaslechla jsem tóny nějaké písničky u dveří. Vzhlédla jsem a uviděla ho. Vím, viděla jsem ho už tady v McDonaldu a i před odletem, což není až tak dlouho, ale stále se na něj nemůžu přestat dívat. Má být mrtvý. Ale on není, právě jde ke mně v celé své kráse.

,,Ahoj,"zazubil se na mě a sedl si.

,,Ahoj, co jsi potřeboval?"zeptala jsem se ho narovinu.

,,Jen si povídat. A tak nějak jsem doufal, že mi řekneš co se děje. Z očí do očí,"položil si ruce na stůl a divně se na mě podíval.

,,Nechci se o tom bavit,"sklopila jsem pohled a mnula si prsty, které jsem měla položené hned vedle těch jeho. Ucítila jsem teplo na svých rukou. Vzhlédla jsem a všimla si nějaké ruky na té mé. Podívala jsem se Marcusovi do očí. Byli smutné.

,,Prostě, nech to být, vážně,"usmála jsem se na něj falešně, ale přesvědčivě. Alespoň jsem v to doufala. Taky se usmál a stiskl mi ruku. Do druhé si vzal mobil a něco tam začal ťukat.

Marcus Dobre @DobreMarcus
I hate seeing you unhappy :(
3:25 PM》29. dec 19

🍁 Cat Dobre 🍁 @BananaGirl
@DobreMarcus With you I'm happy, don't worry ❤

Snapchat [M.Dobre, CZ] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat