Vzbudila jsem se. Bylo okolo druhé ráno. Někdo mi volal. Byl to Martin.
"Ahoj. Proč m..."
"Sofie prosím, hned přijď ke mně! Prosím." a ukončil hovor. Vždyť byly dvě hodiny ráno panebože. Lepší čas si vybrat nemohl. Tak jsem teda vstala. Oblékla se, no vždyť to znáte, a vyrazila jsem.
Otevřela jsem dveře. Tma. Všude. To jsem neměla dělat. Ale, co by se mohlo stát? Vždyť to je stejné jako den. Akorát je všude černo, zima, nikde ani člověk, ticho. Hrobové ticho. Vyšla jsem. Snad se o mě rodiče nebudou bát. Kdyžtak jim zavolám. Šla jsem do zatáčky, ve které už bydlel Martin. Ale cítila jsem něčí přítomnost. Otočila jsem se. Nikdo tam nebyl. Otočila jsem se zpátky. Znáte takové to pravidlo: Když jsi ve tmě, nikdy, ale NIKDY, se neotáčej dozadu.
Že já blbka to udělala...
ČTEŠ
Zelená krev /w MenT***LUDUS EST MORS
FanfictionKřik. Pláč. Krev. To všechno jsem za sebou nechala. Jenom paniku, bolest a strach. Strach z něho. Nikdy jsem takový strach neměla... Zelená krev -9.5.2017- 114 v kategorii horor☺ -10.5.2017-99 v kategorii horor😊 -15.5.2017-59 v kategorii horor😀 -1...
