Zelená krev /w MenT***LUDUS EST MORS

Příliš odhalená

Za nedlouho jsem si začala uvědomovat, že stojím uprostřed křižovatky. Ve tmě. Sama. To jsem si tu jako vážně povídala sama pro sebe? Rozešla jsem se co nejrychlejším tempem směrem domů. Jak jsem otevřela dveře, vylítla na mě máma.
"Ach holčičko, tohle nám už nedělej. Kde si byla?"
"Vždyť jsem ti psala, že jsem u kamaráda."
"Vážně?"
"Ano."
"Zvláštní. Mě žádná zpráva nepřišla."
"Ty vole mami, nedělejte si ze mě všichni srandu."
"Nemluv takhle Sofie! Ještě mi musíš vysvětlit jednu věc. Co je to?" řekla s důrazem. V ruce držela papír. Ten od Honzy.
"Kde si to našla?"
"To bych se spíše měla ptát já tebe."
"To není tvoje věc." odsekla jsem jí. Nemůže se dozvědět pravdu. Myslela by jsi, že jsem divná. Blázen.
"Neodmlovej a pověz nám, kde si to sebrala." přišel táta do místnosti a pustil se do konverzace také.
"A proč vás to tak zajímá?"
"Protože ty jména jsme někde slyšeli. To si jako děláš nějaký seznam random lidí?" řekla mamka se strachem v hlase.
"Ne. Ten papír jsem dostala. Ale kdybych vám řekla od koho, nevěřili by jste mi. Jako vždycky. Už ani vlastní dceře nevěříte. A to si říkáte rodiče." vytrhla jsem mámě papír z ruky a odešla na horu.
"Proč mi nevěří..." říkala jsem si sama pro sebe.
"Sofí?" uslyšela jsem pisklavý hlásek vinoucí se od dveří.
"Copak je Bety." řekla jsem se slzami v očích.
"Tudle holčičku znám." ukázala na jedno jméno na papíře. Neškrtlé jméno.
"Anna Škátová" začala mluvit," to je moje kamarádka ze školy. Na co je ten list?"
"To není tvoje věc Betko, běž spinkat."
"Už nejsem malá aby si na mě takhle mluvila. Chtěla jsem ti to říct, aby si o tom věděla. Nejspíš víš, na co je ten papír, a taky víš, co ta jména znamenají. Dobrou noc." dořekla s klidem. Začínám se jí bát. Už od narození byla ve všem klidná. Ničeho se nebála a o všem věděla. Takže taky ví, na co ten papír potřebuje. Mám sestru moc ráda a udělala bych cokoliv, aby mi tu zůstala. Nevím, proč by měla odcházet, ale ten sen...nutí mě přemýšlet.

Bety už odešla a já se rozhodla napsat Martinovi.
S:Ahoj Martine :*
M:Co chceš
S:Stalo se něco?
M:Kdy si mi to chtěla říct?
S:Nevím, co myslíš.
M:Honza mi všechno řekl.
S:A co sakra?
M:To co si mu udělala.
S:Co jsem komu zase udělala?
M:Honzovi. Zradila jsi ho. Něco si mu slíbila. Nevím co, ale nedodržela jsi to. Zlomila jsi mu srdce Sofie! A nezkoušej to udělat i mně. Jsem Honzův dobrý kamarád.
S:Jo? To ti lhal. Poznala jsem ho až tady na škole. A,on má srdce?
M:Myslíš, že by brečel, kdyby lhal? A ano, má srdce.
S:On umí brečet?
M:Jasně. Je to člověk, jako každý jiný. A řekni mi prosím, co si mu udělala?
S:Hele, promluvíme si zítra ve škole, ok? Ne, není to člověk.
M:Teď, nebo nikdy. Dávám ti poslední šanci Sofie. Jinak mě už víckrát neuvidíš. Ale to je vlastně jedno. Budu tě pronásledovat až do tvé smrti. Zjistím, co si mu udělala...

Pokračování příště

*************************
Ahooj! Tak jak se vám to líbilo? Napsal jsem na žádost Majdaaaaaaa knížku. Je to další horor, ale více prozrazovat nebudu. Jen to, že se jmenuje:Plyšový medvídek. Určitě se mrkněte :333

Aly