Po bouřlivé noci, kdy se Martin každou hodinu budil a někdy i zvracel, konečně byl čas jít do školy. Ale počkat, my vlastně do žádné školy nejdeme. Zjistila jsem také, že má Martin dost odřené břicho. Musel ho tady týrat...
Zavolala jsem mámě, kde jsem. Ta to pochopila, což se často nestává, ale jsem ráda. Odpoledne půjdu pro Betku a potom domů. Tom má ještě fotbal. Mezitím jsem Martina ošetřila. Nechtěl mi říct, co mu dělal. A já to po něm taky nechtěla. Bojím se své reakce...
Pět hodin uběhlo jako voda. Rozloučila jsem se s Martinem a šla ke škole. Ale to bych nebyla já, kdybych cestou někoho nepotkala. Byl to Tom. Pamatujete si, jak jsem byla ve škole? Ptal se mě, co jsem Martinovi udělala.
"Proč nebyl Martin ve škole?"
"Nebylo mu dobře."
"A to víš jak? Ty jsi taky nebyla, proč?"
"Já...počkej, proč bych ti to měla říkat? Neznáme se a můžeš Martinovi zavolat sám. Takže ČAU." vykřikla jsem na něj a šla si zase vlastní cestou. Byla jsem u školy. Viděla jsem Betku jak sama sedí na lavičce. Přišla jsem k ní blíž. Hned jsem uviděla, že brečí. Tak jsem jako správná máma, která nejsem, za ní běžela a ptala se jí, co se děje.
"Anička včera v noci umřela..."
ČTEŠ
Zelená krev /w MenT***LUDUS EST MORS
FanfictionKřik. Pláč. Krev. To všechno jsem za sebou nechala. Jenom paniku, bolest a strach. Strach z něho. Nikdy jsem takový strach neměla... Zelená krev -9.5.2017- 114 v kategorii horor☺ -10.5.2017-99 v kategorii horor😊 -15.5.2017-59 v kategorii horor😀 -1...
