Stála tam. Pár metrů od něj.
Viděl bolest, kterou jí způsobil, ale nechápal, proč si ji nechala způsobit.
Netušil, jak moc ho má ráda.
A teď tam stála. Celá promočená, kapky ji stékaly po kůži. Oči měla červené. Poznal, že brečela, a teď se snažila, aby se to nestalo znova. Znal ji. Nechtěla mu ukázat své emoce. Měla na sobě volné tričko, které jí odhalovalo ramena a tepláky, které na ní viděl nejčastěji.
Lhal by, kdyby si nemyslel, jak je krásná. Ale zakazoval si to myslet. Nechtěl jí ublížit.
Ani nevíš, jak moc chci být s tebou a vdechovat vůni tvých vlasů a dotýkat se tvé kůže, posílal jí jen své myšlenky.
Neodvážil by se to říct nahlas nebo dokonce si to přiznat sám sobě.
Jen stáli a dívali se na sebe.
„Sofi,” vydechl konečně. Byl to ráj pro uši, když uslyšela své jméno z jeho úst.
Neřekla nic, mlčky se k němu přiblížila.
Oliver jí přehodil svou mikinu přes ramena a vedl ji i s Alexem do chaty.
Oliver s Alexovou pomocí rozdělal oheň, aby se Sofie mohla usušit.
Uvařila si čaj, sedla si na postel a pozorovala ho. Každý jeho pohyb.
Přesně tak jak si představoval.
„Něco jsem nechal v autě,” vyhrkl Alex a radši se vytratil.
Tušil, že si mají co říct.
ČTEŠ
A Story
Misterio / SuspensoPříběh o pocitech a myšlenkách. Určený pro všechny, kteří se chtějí ponořit do svých vlastních myšlenek nebo se jen začíst do příběhu. Nechte se unést na vlně svých představ.
