Lost Survivors (Big Bad Boy 2) [CZ1DFF]

12.chapter [Violent words]

Když dorazíme k domu,kde má Niall svůj nový byt,odepne si pás a pousměje se na mě "Tady jsi už jednou byla,pamatuješ?"

Podiveně se na něj podívám "Já?"

Přikývne.

"Nialle,omlouvám se,ale tady jsem v životě nebyla" podívám se na něj a nahodím výraz smutného štěněte.

"Byla" znovu mě přesvědčí Niall "Když si se opila,přespala si u mě"

"No vidíš,a hned je celá věc jasnější" zasměju se a otevřu dveře "Kdyby si mi to radši řekl hned"

Vylezu na chodník a čekám,až Niall zamkne auto.

Když se objeví vedle mě,sáhne mi na ruku,kterou mám spuštěnou podél těla a já se na něj podívám.

On tě chce chytit za ruku,blbá promluví ke mně můj vnitřní hlas.

Nejdřív si to nechci připustit,ale jak už to bývá,realita je jiná.

Je čas zaplnit mé mezery mezi prsty prohlásím v duchu a rozevřu dlaň.

Niall mi stiskne ruku a pousměje se "Můžeme?"

Přikývnu.

      Pomalu stoupáme do druhého patra a když Niall otevírá dveře,něco se zevnitř ozve.

"Sakra!" krátce zahartusí,pootevře dveře a otočí se na mě "Sophie,vím,je to trapný,ale můžeš tu chvilku počkat?"

Pousměju se "Není to trapný. Počkám"

Když se za Niallem zavřou dveře,napadne mě myšlenka,co to asi tak mohlo být,ten rámus.

Že by si Niall tak rychle pořídil kočku nebo psa?

Unaveně koukám na funkcionalistické obrazy na stěnách všude kolem mě,když se asi po třech minutkách otevřou dveře Niallova bytu a vstane v nich roztomilý klučina "Tak pojď"

Znovu se na něj usměju,abych uvolnila atmosféru a vejdu dovnitř.

"Na to,že si se sem nastěhoval před pár dnama to tu vypadá,jako by si tu bydlel Bůh ví jak dlouho" rozhlídnu se kolem,když předsíní projdu až do obýváku,který je spojený s kuchyní a jídelnou.

Niall si dá ruce vbok a užuž chce něco namítnout,když v tom ho přeruším.

"To měl být kompliment. Máš to tu krásný"

"Děkuju" špitne Niall a rozuteče se do kuchyně.

Pochvíli slyším slabý křik "A dáš si něco na pití? Čaj,kafe,čokoládu,džus ..?"

"Beru kafe" houknu na něj nazpátek a posadím se na krásnou bílou pohovku.

Z kuchyně se ozývá zvuk rychlovarné konvice a slabá melodie písně z rádia.

Když se Niall objeví vedle mě,sedne si a obejme mě "A teď to překvapení.."

Nachvíli se mi zatají dech,když mě vezme za ruku a vede mě někam do útrob bytu.

Ne,dneska ne,dneska ne,prosím pomyslím si v duchu.

Místo mých lechtivých myšlenek mě ale přepadne pohled na krásnou ložnici.

Je vymalovaná na mou oblíbenou světlounce růžovou barvu a stěny lemují bílé komody,dveře,skříňky a police.

"To je nádhera" povím s otevřenou pusou.

"To je pro tebe" usměje se Niall.

Trhnu sebou.

"Jak jako pro mě?"

"No,pro tebe" obejme mě kolem pasu "Ze školy to máš domů strašně daleko,to samí k Violet,no a tak jsem si říkal,že .. bys mohla bydlet- se mnou"

Civím na něho jako vyoraná myš.

"Nialle,já- .. Pfuu,co na to říct" vydechnu a kousnu se do rtu.

"Tak neříkej nic a jenom mi na to přikývni" políbí mě lehce na tvář.

"Budu se muset ještě poradit s tátou" řeknu namísto slibu.

V tom najednou bouchnou dveře odněkud z chodby.

"Doprdele!" vypískne Niall a rozeběhne se přes obývák a jídelnu do dveří vedle předsíně.

To už mi začíná být podezřelé.

Pochvíli se Niall vrátí,to už ale stojím opřená o kuchyňskou linku a míchám nám oběma kafe.

"Můžu se tě na něco zeptat?" vyloudím ze sebe ihned,jakmile se Niall objeví ve dveřích.

"Samozřejmě" nahodí svůj milý úsměv.

"Ty něco předemnou skrýváš?" pozvednu obočí "Nebo je to další součást mého překvapení?"

"Sophie,omlouvám se" pohladí mě po tváři "Nevýhoda tohodle bytu je,že z jinýho vchodu sem má přístup domácí a její syn je hrozně dolízavej.."

Přikývnu.

"V pohodě,já jen myslela,že předemnou něco tajíš"

"Vždyť víš,že bych ti řekl všechno" políbí mě na tvář,pak o něco níž na krk a nakonec znovu skončí u mých rtů.

Najednou se mi zdá,že mi Niall neřekl všechno,co by měl..