Because He Isn't Normal 2.

∞17∞

Z pohledu Amber:

"Justine! Normálně dala jsem jim bum a bum a bum a leželi všichni na zemi! ", vlítla jsem do pokoje, máchala jsem pěstmi ve vzduchu a pak skočila na postel.

Byla jsem z toho úplně na prášky. Zmlátila jsem čtyři kluky! Já! Jo! Tohle jsem přesně já! Oujé!

Ale Justin měl jen sklopenou hlavu. Moje nadšení povadlo.

"Jsi v pohodě?", dotkla jsem se jeho ramene.

Snažila jsem se být v klidu, ale měla jsem moc adrenalinu.
Ošila jsem se a kousla se do palce, abych se trochu uklidnila. Ale musela bych si uhryznout celý prst, abych se konečně sklidnila. Blbost... Musela bych si uhryznout celou ruku.

Zavrtěl jemně hlavou.

"Co se stalo?", starostlivě jsem ho objala a možná až moc silně zmáčkla.

Je teď..
Hodně citlivý. Zranitelný. A lidi toho můžou využít. To bych je pak zmlátila. Zmlátim všechny, kdo se ho dotknou! Zmlátim úplně všechny na světě, kdo bude mít nějakej problém! A zmlátim i ty, co žádnej problém mít nebudou! Protože se mi bude prostě chtít!

"Volal jsem Ryanovi...", zamrmlal a já vyjekla.

"Cože?! Proč?!", odtáhla jsem se od něj.

Vyděsila jsem se.
Věděla jsem, že je to svině a je zákeřný. A je taky hodně chytrý. Může mu ublížit! Tím nenarážim na to, že je Justin hloupý! Jen je prostě... Jako když Medvídek Pú opíchá Paris Hilton. Hezký, ale moc naivní.

"Chtěl jsem mu říct, že se vrátím ke své kariéře, protože jsi mrtvá. A on už ti nemůže ublížit. Neřekl jsem mu nic o tom,že už jste spolu nebyli, když mi vyhrožoval. Podezříval by mě, že jsi mi to řekla a... Bylo by to moc riskantní.", vydechl.

Přikývla jsem. To je vcelku dobrý nápad. I když se mě to trochu dotklo, že takhle zachází s mojí rádoby smrtí, nic jsem neřekla.

"Ale on řekl, že tobě sice ublížit nemůže a o to mu ani nešlo... Že prý věděl, že pro tu děvku udělám cokoli.", odmlčel se.

Namíchlo mě to. Proč mě sakra každý nazývá děvkou?! Argh! Strčím jim láhev od hořčice do prdele a to pak budou prosit, aby mi mohli říkat princezno! Podrážděně jsem zavrčela.

"Ale mě prý ublížit může. Řekl, jestli jsem nezapomněl, že jsem... Měl nehodu. S tvou sestrou.", vykoktal ze sebe a dal si obličej do dlaní.

Píchlo mě u hrudi při vzpomínce na Samanthu. A na její nenarozené dítě. Na chvíli mě napadlo, jestli tou nehodou myslí to, že jí přivedl do jiného stavu nebo to, že jí srazil autem. Když už mluvíme o dítěti tak, kdyby se Samantě opravdu narodilo. Byla bych teta... A Justin táta... Teď... Když vím, že ho miluju, je pro mě těžké si představit, že by měl dítě s mou sestrou. Ale ještě těžší je skutečnost, že je má sestra mrtvá. Po tváři se mi skutálela slza a já jí rychle setřela.

No tak! Už je to minulost. Už je to za mnou. Nebreč, prosím nebreč...
Ty přece nejsi tak slabá. Sam by si nepřála, abych kvůli ní brečela.

"Taky by si nepřála, abys chodila s jejím bývalým přítelem... A stejně to děláš.", ozvalo se moje svědomí.

Chtěla jsem to ignorovat, ale ta myšlenka se mi vryla do hlavy, jako když si zadřu třísku hluboko do dlaně. Po chvíli jsem musela uznat, že je to pravda. Určitě by se jí to nelíbilo. Je divné mluvit o tom, co by se jí líbilo a co ne, když už na tom stejně nezáleží. Ale je tak těžké o tom nepřemýšlet. Svým způsobem se s Justinem ani nerozešli, svým způsobem je Justin stále přítel mé sestry. I když je dost nechutná představa, že si to Juss rozdává v rakvi s mou mrtvou sestrou. Otřepala jsem se.
Taky je těžké představit si, že nebýt toho, že by mě tenkrát zachránila, byla bych možná mrtvá. A Justin táta.

Nenápadně jsem se na něj podívala. Očima třetí osoby. Očima osoby, co k němu nic necítí. Viděla jsem ho, jak kolíbá své dítě v náručí. Ale nebyla bych to já, co by se mu přišla na pomoc. Byla by to Samantha.

Znovu se mi chtělo brečet. Nevím, jestli nad tím, že by byl s mou sestrou nebo nad tím, že teď je to stejně fuk, protože ona je mrtvá! Ale no tak! Do prdele nebreč!

Ani Justin nebrečel, ale byla jsem si jistá, že o Samanthě taky přemýšlí. A že se s její smrtí taky ještě nevypořádal. Zvlášť když to byla jeho přítelkyně a měl s ní dítě.

Ale pak to přešel a přemýšlel, co bude dál. A věděl, že je v prdeli. Že my jsme v prdeli.

Ryan to na něj chtěl prásknout. A kdyby to někde ten hajzl řekl, začalo by se to řešit a nakonec by se na to přišlo.
Nadaný popový zpěvák zabil svou těhotnou přítelkyni.

Nebylo by tam nikde, že to byla nehoda. Že zachránila svou malou sestru. Že to byl omyl! To by si média nechala pro sebe. Je mi to už teď jasné.

Chtěla jsem Justinovi nějak pomoct, nějak mu alespoň usnadnit tuhle situaci... Ale byl tu jeden problém. Neměla jsem nejmenšího šajna, jak. Jediný, co mě napadalo, bylo zmlátit Ryana. To se mi popravdě i chtělo už hodně dlouho, ale tak nějak jsem nechtěla plýtvat svým drahocenným časem na něj.

Jedno ale vím. Teď to dosral. Vážně teď skončil. Půjdu po něm, tím ať si je jistý. Bude litovat, že mi někdy ublížil, že si někdy dovolil na Justina. Bude si přát, aby mě nikdy nepoznal.

Objala jsem Justina ještě víc a začala s ním kolíbat ze strany na stranu.

"My to spolu zvládneme. Nakopeme tomu kreténovi prdel. Stejně si to už dlouho zaslouží! ", vložila jsem do svého hlasu co nejvíce odhodlání, co to šlo.

A pocítila jsem, že se Justin uvolnil.

"To teda zaslouží.", zavrčel a já se zaradovala.

Byl to ten sebevědomý Justin, který do toho půjde se mnou. Cítila jsem, že uděláme Ryanovi ze života peklo. Že ho zničíme... A to mi dělalo radost.

Zdárek, párek! 😄
Mám tu jednu novinku! Chtěli jste před pár částmi, abych udělala ASK za 1000 views, což se pomalu, ale rychle blíží, tak už mi můžete psát otázky, jal do komentářů, tak do soukromých zpráv. 😎
Danke! 😊

-Cukrouš. 💐🌸