Větší zlo

Budoucnost

Nakonec se Tom s Elizabeth během letních prázdnin nesetkali. Dohromady si vyměnili asi jenom dva dopisy, ve kterých ji Tom informoval o vytvoření nových viteálů. Elizabeth na něj byla náležitě pyšná. Není moc těch, kteří si na to troufli. Ona sama by si například na tak černou magii netroufla. Když se v září vracela zpět do školy, už se nemohla dočkat. Tom na tom byl podobně. 
Setkali se už ve vlaku. Tom seděl se svými kumpány v kupé, když v davu zahlédl její světlé vlasy. Elizabeth se během chvíle dostala až k vlaku. Nastoupila a vydala se hledat volné místo. Okolo toho, v němž seděl Tom, ale minula téměř bez povšimnutí. Tom vstal, opustil kupé a tiše se vydal za ní. Aniž by si ho všimla, chytil ji zezadu okolo pasu a zvedl ji do vzduchu. Elizabeth polekaně vypískla a ohnala se po neznámém, který ji tak náhle a zákeřně sevřel. "Tome!" zvolala překvapeně a objala ho. Tom se ušklíbl a políbil ji. "Sejdeme se po večeři na našem místě," zašeptal jí do ucha a zase zmizel. Elizabeth si vybavila jejich obvyklá dostaveníčka a už se opravdu těšila na to, že si to opět zopakují.
Ve velkém sále na večeři Albus Brumbál znovu s nevolí sledoval, jak se k sobě Tom a Elizabeth stále mají. Někde ve skrytu duše doufal, že je to přejde, ale jak právě mohl vidět, tak se mýlil. A mýlil se více, než by si vůbec dokázal představit. Oba jeho studenti mu ale dopřáli dostatek času k tomu, aby si mohl ujasnit velikost svého omylu. I když si to hned neuvědomil. 

Jak se dalo očekávat, jak Tom, tak Elizabeth dokončili svůj poslední rok, který strávili bok po boku ve školních lavicích, na výbornou. Od onoho okamžiku, kdy opustili brány Bradavic, nebylo o Elizabeth dlouho slyšet. Vypadalo to, jako by se do země propadla. Někteří z jejích bývalých spolužáků si poté, co byl její otec poražen Albusem Brumbálem a na doživotí uvězněn, zvykli tvrdit, že i ona skončila za mřížemi. Ostřejší jazyky dokonce prohlašovali, že už je dávno po smrti. Byli však i tací, a nebylo jich málo, kteří s naprostou jistotou věděli, že nic z toho není pravda. Naopak o Tomu Raddlovi bylo slyšet čím dál tím více. V kouzelnickém světě nebyl nikdo, kdo by alespoň jednou nezaslechl jeho nové jméno. Lord Voldemort plenil, unášel, mučil a zabíjel. Sotva se dobro zbavilo jednoho zla, nahradilo ho jiné, snad ještě horší. Tom a jeho armáda smrtijedů nedělala žádné rozdíly. Brali si, co chtěli, bez ohledu na to, co je to stálo. Nikdo ale nevěděl, že v jeho stínu se skrývá malá šedá eminence, která nenápadně tahá za nitky. Halená temnými stíny manipulovala Voldemortem celých dlouhých patnáct let, než se o ní měl svět konečně dozvědět. 

Tomovo nové jméno už se stalo během těch let v magii pojmem. Jedni k němu chovali až náboženskou úctu, jiní se jej báli, jako by to snad byl sám ďábel. A přesně to Tom chtěl. Miloval tu moc, kterou získal, a náležitě si ji užíval. Velmi obdobný pocit choval i k ženě, která mu pomohla toho všeho dosáhnout. 
Poto, co dokončili školu, si spolu Tom s Elizabeth ještě nějakou dobu dopisovali. Mladý kouzelník si ale nebyl jistý tím, jak by měl jejich vztah nadále pokračovat. Když už se pomalu chystal to vše, co mezi nimi bylo, nadobro ukončit, udělala Elizabeth něco, co jej velmi rychle donutilo změnit názor. Bylo to poprvé, co za ní Tom přijel do Ameriky, krátce po zatčení jejího otce. Mluvili , kromě Tomových pokusů zaujmout Grindellvaldovo místo, i o budoucnosti Elizabeth a její matky, které tu byl černokněžník nucen zanechat. Jen tak mimoděk během rozhovoru o pátrání KOKUSY Elizabeth pronesla větu, která Tomovi změnila život. "Když nemůžu dobýt nebe, tak jednoduše ovládnu peklo," pronesla pevně. V tu chvíli si Tom uvědomil, že ji nemůže nechat jen tak jít. Musí zůstat s ním.