5.

61 5 0
                                    

"Jak se cítíš?" zeptá se jednoho dne Josh.

"Kdo jsi? Doktor Paulson?"

Josh protočí oči. "Notak T." řekne, dávaje mu nůž. "Ukaž mi to. V 'normálních' slovech."

Tyler zírá na nůž. Je teplý a těžký, jako hedvábí na orosené trávě.

"Ukaž mi to." zopakuje Josh.

Tyler vysune čepel nože, přitiskne ji k dřevěné podlaze jejich domku.

"'Normální' slova." zašeptá si pro sebe a snaží se přijít na jedno, které by vystihlo jak se cítí.

V-Y-D-Ě-Š-E-N-Ý

"Vyděšený," přečte Josh. "proč?"

Tyler pokrčí rameny. Odstraní piliny z čepele, předtím než ji zastrčí a vrátí Joshovi.

"Já nevím. Vždycky jsem." řekne.

"Proč?" zopakuje Josh. "Čeho?"

Tyler znovu pokrčí rameny. "Toho co bude dál, asi."

Josh se zamračí. "Není čeho se bát."

"Proč se teda bojím?"

Josh se jemně usměje, tak jak to umí jen on. "Jsi oranžovo-zeleno-fialový."

Tyler si povzdechne, objíždějíc prstem řezbu v podlaze.

"Nejsem." zamumlá. "Ne opravdu."

"Jsi." řekne Josh. "Jako natažená oranžová bavlna. Nevědět co je za rohem je jedna z nejlepších věcí."

"Vyděšený." Tyler zatřese hlavou.

"Možná trochu." Josh připustí. "Ale možná to, co je za rohem je ta nejlepší věc, kterou si můžeš představit."

"Třeba není."

"Co pokud je?"

"Co pokud není?"

Josh se nakloní dopředu, dávaje Tylerovi prsty pryč z řezby ve dřevě.

"Ale co, pokud je?" zašeptá Josh.

Stay in Place (Sing a Chorus) || Czech translationKde žijí příběhy. Začni objevovat