Vzpomínáš na náš první pracovní den?
Byl jsi až nezdravě nadšený. Všechno si dělal přehnaně pečlivě a s tím úžasným úsměvem.
Neustále si tancoval s mopem a u toho sis zpíval. Pokaždé mi to jako zázrakem vykouzlilo úsměv na tváři.
Nebyl jsem jediný, komu si dělal radost. Sestřičky se začaly až podivně motat nás. No, spíš okolo tebe. Štvalo mě to.
Byl si můj. Jen a jen můj. Neměly právo se na tebe dívat, natož na tebe mluvit.
