Vzpomínáš na svou první lež?
„Ahoj, Kájo. Jak se máš?“ usmál ses na mě. Ale falešným úsměvem. Podle sestřiček si zažíval neskutečnou bolest.
„Co ti je, Martine? Bolí tě něco?“ Chtěl jsem ti nějak pomoct.
„Všechno je v pořádku. Jen jsem chytil nějakou infekci.“ Opět ten falešný úsměv. Znovu ses rozkašlal. Znělo to, jako bys umíral. Sestřičky mě vyhnaly z pokoje. Ale já jsem se vrátil.
Připadal jsem si jako Terminátor. Ale jako zamilovaný Terminátor.
