Vzpomínáš na svou první kamarádku v nemocnici?
Byla to stará paní Chytilová. Měla rakovinu plic. S nikým moc nikdy nemluvila. Tobě stačilo jednou v jejím pokoji předvést pěvecké/taneční číslo, abys jí byl sympatický.
Ukázal si jí, že má pro co žít. Smála se a někdy dokonce zpívala s tebou. Měla tě moc ráda a tys měl moc rád ji.
Říkal si, že pro tebe byla jako tvoje babička, kterou si nikdy neměl příležitost poznat.
