Nech mě být!

Omluva

Peter

,,DOPRDELE!!" zařval jsem přes celou místnost. Fred přidal příspěvek s videem a popiskem "správná kurva vyhulí vše co vidí". Poprvé v životě jsem se koukl na jeho fotky. Měl tam album minulost.

Rozklikl jsem ho a co jsem neviděl. Fred vedle usměvavé holky, Fred líbající holku, u poslední fotky na které je holka samá modřina přidán komentář "každá si zaslouží dostat přes hubu". Ta holka nebyl nikdo jiný než Kyra.

Začalo mi vše do sebe zapadat. Kyra byla ta holka kterou zneužíval. Ona je ta holka kterou jsem litoval. Udělal jsem chybu a začal ji litovat. Zvedl jsem se, musel jsem tu chybu napravit. Po druhé v životě jsem litoval svého rozhodnutí.

Kyra

Cora mi poslala screen Fredova příspěvku. Ten hajzl mě zradil i přes to na čem jsme se dohodli. Rozbrečela jsem se. On se zná s Fredem. Minulost se opakuje. Vždy si najde cestu jak mě psychicky dostat na dno.

V šuplíku jsem měla schované prášky na spaní a proti depresi, které jsem musela rok brát abych byla v pohodě. Byla jsem v prdeli a opět chce abych byla.

Držela jsem ty prášky v ruce a pohrávala si s myšlenkou je spolykat a odejít z tohoto světa. Když jsem odlupovala první prášek někdo zvonil.

Nechala jsem prášky na stole a šla otevřít. Za dveřma stál Peter. Hned mě objal a omlouval se. Držel mě pevně, když se odtáhl měl skleněné oči od pláče.

Pozvala jsem ho dál. Cestou do mého pokoje začal.

Peter: ,,Proč si mi to neřekla, že ho znáš a co ti dělal?"

Já: ,,Nechlubím se tím na potkání. Ahoj jsem Kyra můj ex mě týral."

Peter: zasmál se..,,máš pravdu dlužím ti omluvu."

Já: ,, V pohodě jsem zvyklá na zklamání se v lidech..."

Peter: ,,To neříkej!"

Znova mě objal. Bylo mi to příjemné. Sedl si na mou postel a jeho pohled padl na prášky na stole. ,,Nikdy jsem nechtěl aby to tak skončilo, přísahal jsem si, že když potkám tu holku, které dělal ty svinstva, budu tu pro ní."

,,A je náhoda, že to jsi ty. Chápu všechna tvá rozhodnutí. Byl to tvůj způsob jak se vypořádat s bolestí. Jsi silná holka."

Poté mě políbil na rty tak lehce jako pírko. Cítila jsem motýlky. ,,Odpouštím ti!" řekla jsem mu. ,,Ale už nikdy nechci abys mě vydíral nejsem hračka, mám taky city." ,,Už nikdy!"

Další objetí. Začal mi zvonit mobil. Zvedla jsem ho a byl to Mike. Viděl to video. Nadával, že toho zmrda zabije. Až se "vykecal", típla jsem to. ,,Kdo to byl?Tvůj kluk?" zeptal se nesměle Peter. ,,Ne kamarád, kluka nechci, nejsem na to připravená."

Peter se zahleděl mimo a čuměl tak asi pět minut. Luskala jsem mu před očima. ,,Země volá Petera,"smála jsem se. Koukl se na mě a zeptal se mě na otázku, která mě vykolejila více než to video.