Nech mě být!

Peterova minulost

O půl roku dříve:

Seděl jsem na lavičce a čekal na Grace. Chodili jsme spolu už přes rok a já ji doopravdy miloval. Byla to nejhezčí holka školy a já ji miloval už od školky. Ztratil jsem kvůli ní svou partu kámošů, ale bylo mi to fuk, hlavní bylo, že mám ji.

Čekal jsem něco přes dvacet minut a ona nikde. Natikal jsem rychlou zprávu: Kde vezis milacku? Neodepsala ani po deseti minutách. Měl jsem strach jestli se něco nestalo.

Po hodině čekání jsem jel domů. Přijel jsem před barák a ona tam seděla na schodech. Měla rozmazanou řasenku a po tváři stopy slz.

,,Stalo se něco?"bál jsem se odpovědi a čekal to nejhorší. ,,Chci si promluvit",zašeptala.

Pozval jsem ji dál a nalil jí sklenici vody. Začal nový proud slz. Pozoroval jsem ji, něco bylo jinak. Cítil jsem prázdnotu, popravdě jsem se připravoval na nejhorší. Podal jsem Grace kapesník, vysmrkala se otřela si slzy a tiše začla.

Grace: ,, Je tu něco co bys měl vědět."

Já: .....

Grace: ,, Jsme spolu už delší dobu a neklape nám to.."

Já: ,, A co ti vadí?Řekni, vše změním a budeme to zase MY."

Grace: ,, O to nejde je tady jiný, už tě nemiluju. Chci být s ním. Dává mi lásku a všechno co jsem chtěla."

Já: ,,Já ti dávám taky vše, nemáš si na co stěžovat. Co si kdy chtěla, měla si."

Grace: ,, Je v tom něco jiného..." (rozplakala se)

Já: ,, A co?" (byl jsem plný zloby, a bylo mi do breku)

Grace: .....,,Čekám s ním dítě."

Já: ,, Cože? A jak dlouho to spolu táhnete?"

Grace: ,,Něco přes pět měsíců, je mi to líto."

Stál jsem tam úplně zlomený, má láska měla v sobě díté, které nebylo moje. Zlost ve mě narůstala, toužil jsem po pomstě. Měl jsem černo před očima. Slyšel jsem křik a pláč, prošení ať toho nechám.

Když jsem se vrátil k vědomí, ležela Grace v kaluži krve. Měla na sobě modřiny a znaky po škrcení. Ihned jsem zavolal záchranku.

V nemocnici jsem oznámil, že jsem ji tak našel...Samozřejmě o dítě přišla. Až byla v pohodě a mohla jít domů přišla za mnou a řekla větu na kterou nikdy nezapomenu...: ,,Byl to apríl, to dítě bylo tvoje a teď nemáš ani ho ani mě."

Tak rychle přijde člověk o všechno jen když zapomene, že je 1. dubna. Ten den jsem zemřel. Vrátil jsem se k partě. Začal jsem opět kouřit, vymetat bary. Uvnitř jsem byl mrtvý, bylo mi vše jedno.

Ze školy mě vyhodili poté co jsem na záchodkách znásilnil holku co byla podobná Grace. Stáhla obvinění a já byl vyloučen. Nebyla první ani poslední. Bez Grace jsem hajzl, jen kvůli ní jsem byl někdo jiný. Stále mi chybí.