Půlnoční hra

12 1 0
                                    

Měsíční svit je pln živých klamů,
dává život stínům, kamenům i snům.
Pohladí tě po tváři a vyvede tě u domu,
ukáže ti cestu vstříc mrakům.

Nadýchané ovečky si na obloue hrají,
měsíc udává ti směr.
Dech se ti krásou tají,
Když spatříš kouzelný noční vjem.

Osm zvláštních dívek
do kruhu tu tančí.
Jedna jako druhá
nad zemí se vznáší.

Mlžný opar kolem
závojem jejich se stal,
tančí napříč lesem
a ty by ses pro tu krásu i života vzdal.

Jakmile vyslovíš toto přání,
jedna z víl k tobě přistoupí.
I měsíc se před její krásou klaní
a duši tvou od tebe odkoupí.

Náhle vše se změní,
rokou podává ti kouzelný květ,
do roka stane se tvou paní
a poznáš jasnější svět.

Však život tvůj potrvá už jen pět let,
pak staneš se součástí lesa.
Nikdy už neohlédneš se zpět,
aby jsi dostal druhý květ, co na dalšího nešťastníka čeká.

Zaprodal jsi duši Lilith svůdné
ďáblu v podobenství ženy,
po pěti letech změníš se v kameny nuzné
a mlčeti budeš hlasem říční pěny.

Proto nikdy nevěř měsíci,
i když bývá nazýván lunou.
Pouze žal zbyde ti sílící
a pohlazen budeš chladnou mlhou.


SmyšlenkyKde žijí příběhy. Začni objevovat