Smyšlenky

SVĚTLO NOVÉ NADĚJE

Nenadalý zvrat se stal
jednoho jarního dne,
když do mého světa zavítal
a usmál se na mne.

Kraj jako by se rozjasnil
a svým kouzlem duši objímal,
snad srdce mrtvé uzdravil
i slavíka v nitru rozezpíval.

Nevím, kdo jsi,
však uvnitř stále zlomený zůstáváš,
možná jsi ale našel a rozjasnil něčí duši.
Ty však netečným zůstáváš.

Neztrať světlo naděje,
nezůstávej ve stínu.
K čemu smutku závěje?
Obejdeš se bez splínu.

Možná si našel východ
z věcného trápení,
štěstí teď hlásí svůj příchod,
zbavit se smutku na škodu není.

Zbav se strachu,
naděje v lidských srdcích ničí
život není jen o krachu,
nebo tě samota zničí.

Nastal další jarní den
prosvícený sluneční září,
přichystal čas plný změn
oči mé očekáváním září.

Snad až si přečteš tyto řádky
s touhletou šílenou "básní",
nasadíš snad úsměv zpátky
a vše kolem se rozjasní.