Smyšlenky

Chlad

Zřela jsem velmi divné věci
Předtím, než jsem propadla temnotě
S bolestnou nadějí, že je cesty zpátky
Za to jsem poté trpěla žalostně
Teď už té dívce, jíž jsem byla, není ani památky

Nevím, co je dobré
Snad jen ničeho nelitovat
Snad i to, neznat co bude dál, nechat se překvapit životem - osudem?

Dostat se do snu
Tonout v oceánu
Ukrást si pro sebe kousíček místa v srdci

Ale zatím tu jen sedím
Cítím se svázaná
Jako by se mi kolem krku pomalu stahovala smyčka
Všechna ta tíseň z nevyřčeného
Všechna ta samota
Potřebuji aspoň dotek jistoty, důkaz, že nejsem opuštěná
Že se nerozplynu v prázdno