Zřela jsem velmi divné věci
Předtím, než jsem propadla temnotě
S bolestnou nadějí, že je cesty zpátky
Za to jsem poté trpěla žalostně
Teď už té dívce, jíž jsem byla, není ani památkyNevím, co je dobré
Snad jen ničeho nelitovat
Snad i to, neznat co bude dál, nechat se překvapit životem - osudem?Dostat se do snu
Tonout v oceánu
Ukrást si pro sebe kousíček místa v srdciAle zatím tu jen sedím
Cítím se svázaná
Jako by se mi kolem krku pomalu stahovala smyčka
Všechna ta tíseň z nevyřčeného
Všechna ta samota
Potřebuji aspoň dotek jistoty, důkaz, že nejsem opuštěná
Že se nerozplynu v prázdno
ČTEŠ
Smyšlenky
PoetryPoezie s nádechem, smutku, mystična, žalu, emocí, prázdných chvil a tušení Tato neoblíbená slátanina bude již brzy vydána