Zas a znovu smutná
Znovu neztrácím víru v naději
Vše ostatní jsem však ztratila
Ztrácím i kus svého já
Zas a znovu opuštěná
Znovu toužím aspoň po doteku
Nebo i po tělesné blízkosti
Jenže mou jistotou je nejistota
Jako při strmém pádu
Neschopna zachytit se bez bolesti a krvavých ran
Snad čekám na záchranu
A kolem bouře z pírek černých vran
Na řasách zaschlé krystalky soli
Probouzím se s vlhkými tvářemi
ČTEŠ
Smyšlenky
PoetryPoezie s nádechem, smutku, mystična, žalu, emocí, prázdných chvil a tušení Tato neoblíbená slátanina bude již brzy vydána
