PROČ, ITACHI?

6. K A P I T O L A

,,Jak to jen říct, můj první dojem z vás je..jste obyčejná banda idiotů." zazní Kakashiho ničím nepřekvapení hlas. Své chování umí dobře měnit. Zbystřím až uslyším pokyn k tomu, že jdeme.

,,Sejdeme se na střeše, kde se představíme." objevil se kouř a já se s Kakashim přemístila na střechu.
Chtěla jsem si ihned sednout na zábradlí, ale přes bolest mi na něj nešlo vyhoupnout. Najednou jsem na sobě ucítila ruce a následně jsem se ocitla na zábradlí.

,,Myslíš, že bych to sama nezvládla?" uraženě jsem pronesla i když jsem mu byla vděčná.
,,Přes tu opařenou ruku těžko." pobaveně mu zajiskřily oči.
,,Jak? Že se vůbec ptám." protočím očima a v okamžiku se objeví ostatní.

Sasuke se usadí jako první, pak přiběhne celá upištěná Sakura a nalepí se, co nejblíž k Sasukemu. Poslední se přiřítí nejhlasitější člen týmu, Naruto. Celý udýchaný se svalí na zem.

S Kakashim jsem si jenom vyměnily pohledy alá už máme názor a on si odkašlal.
,,Chci abyste mi řekli jednoduché základní věci. Jméno, co máte a nemáte rádi, vaše sny a cíle. Jednoduché nemyslíte? Kdo chce začít?"
,,Nejdřív VY, sensei!" vyjekl Naruto a Sakura jenom souhlasně přikývla.

,,No dobře. Moje jméno je Hatake Kakashi. Co mám a nemám rád vám nemám v úmyslu říkat a moje sny a koníčky...moc jsem o nich nepřemýšlel." otočí se na mě a já se mu podívám na kapsu, kde má onu knížku. Kousnu se do rtu, abych nevyprskla smíchy. Prý žádný cíl. To určitě.

,,Takže jediné, co jsme se dozvěděli, je jeho jméno." povzdechla si Sakura a vzápětí se otočila na mě.
A kruci.
,,A kdo jsi ty?" Zeptala se a pražila mě pohledem. Sasuke se jenom narovnal a čekal, co řeknu.
Moc milá dívka. Díky, Sasuke.

,,Jmenuji se Uchiha Izumi. V mém životě převažuje víc věcí, kterém mám ráda než ty které nemám ráda. Snažím se být neustále veselá a optimistická.
O snu a cílu jsem nepřemýšlela. Budu s vámi chodit na mise a to je vlastně všechno." usmála jsem se na všechny. Naruto se na mě uculil než mu Sakura dala jednu do hlavy.

,,BAKA! Máš se představit." zařvala. On se bolestně chytl za hlavu a začal.

,,Jmenuju se Uzumaki Naruto. Mám rád Ichiraku rámen. Nemám rád, když musím čekat 3 minuty, než se rámen přípraví. Můj sen je, stát se nejlepším Hokagem v historii. Pak mě všichni ve vesnici budou muset uznat." neustále si ukazoval na čelenku a já se zazubila a nenápadně mu ukázala palec nahoru.

,,Teď ty." ukázal Kakashi na růžovlásku.
Hmm, tak s tímhle se mi Sasuke nepochlubil. Že má novou obdivovatelku. Jen počkej, večer mi to budeš muset vyklopit.
Ďábelsky se mi zaleskne v očích a Sasuke i Kakashi si toho všimnou.

,,Jmenuju se Haruno Sakura.." otočila se na Sasukeho a zčervenala.
,,Mám ráda.." otočila se na něho a zapištěla.
,,...můj sen.." byla celá rudá a pištěla, až mě z toho začala bolet hlava.

,,Takže asi takhle. Máš ráda Sasukeho a tvůj sen je založit s ním rodinu." zamumlala jsem, tak aby to slyšel jenom Kakashi a Sasukeho. Sasuke ihned zpozorněl a věnoval mi výraz.

,,Dobře a co nemáš ráda?" zeptal se Kakashi.
,,NARUTAA." zabručela.
,,A něco dalšího?" zeptal se zaujatě, když si všiml, jak mě vraždí pohledem.

,,No..nic." začala zase pokukovat po Sasukem.
,,Tak teď ty." podívá se na Sasukeho.

,,Moje jméno je Uchiha Sasuke. Těch věcí, které mám ráda je málo a těch věcí, které nenávidím je hodně. Neříkal bych tomu sen, protože je to krutá skutečnost.
Můj cíl je zabít jistého muže a obnovit klan."

Jeho hlas zněl tak mrazivě při zmínce Itachiho. Co jen mu mohl říct, před tím než nás opustil? Nechtěla jsem na Sasukeho tlačit. Ničilo mě, když chtěl pomstít svůj klan. Itachi a Sasuke byli užasní bratři a mnoho lidí jim jejich vztah závidělo. Když neměl čas Sasukeho otec, Itachi zastával roli rodiče. Snažil se, aby se Sasuke necítil málocenný a měl dostatek pozornosti. Sasuke byl doslova Itachiho ocásek už odmalička.

,,Zítra v 5 hodin ráno se sejdeme u pomníku
3.Války. Bude na vás čekat další zkouška. Zkouška přežití a vaší zdatnosti." ozval se Kakashi.
,,COŽE?! Vždyť jsme konečně vyšli z akademie a...a navíc mám konečně tu čelenku!" vyřvával Naruto.

,,Záleží jenom na mě. Pokud neprojdete a selžete vyhrátíte se zpátky na akademii. Všechno záleží na mě a na vás." odpověděl s nezájmem. Naruto se chytil za hlavu na znak to je špatný to je špatný. Sakura měla určitě v hlavě, že všechno je zkouška lásky a Sasuke? Sasuke se jenom napnul a zatnul pěst. Jak nečekané.

,,Pro dnešek konec. Takže zítra v 5 hodin ráno. A jedna malá rada pro vás...nedávejte si snídani." v dýmu se se mnou rozloučil se slovy
'ať na sebe dám pozor' a zmizel.

Seskočila jsem na zem a vydala se k nim.
,,Naruto slíbila jsem, že tě pozvu na rámen. Takže se jde! Jdete s námi?" usmála jsem se po nich a Naruto jen jásal radostí a hned mě obejmul.

,,Půjdeš Sasuke?" zeptala se Sakura. Já se na něho podívala prosícíma očima.
,,Jo." zavrčel nakonec. A bylo rozhodnuto. A tak jsme se vydali do Ichiraku stánku.

,,Už se těším, až budu s vámi chodit na mise." usmála jsem se po nich a utřela jsem si rty.
,,JÁ SE TOLIK TĚŠÍM NA TEBE!" usmál se Naruto a dosrkával nudle div se neudusil.

,,Už je pozdě. Budu muset jít domů, aby neměli rodiče strach." ozvala se Sakura a vstala ze židle.
,,Moc děkuju za rámen." otočila se na mě.
,,Není zač. Hezky se vyspi. Uvidíme se zítra." zamávala jsem jí a otočila se na kluky.

,,My bychom měli pomalu vyrazit Sasuke." pousmála jsem se na něho.
,,Prosím doprovodíš mě?" zaprosil Naruto.
,,Dobře, doprovodím tě. Půjdeš s námi Sasuke?" zvedla jsem se ze židle.

,,Půjdu napřed." rozloučil se se mnou a na Naruta vrhl vraždící pohled, který mu ihned Naruto opětoval.
,,Naruto jsem ráda, že jsi odmaturoval. Věřila jsem ti." usmála jsem se na něho.

,,Děkuju za všechno Izumi-chan. Nechápu proč není Sasuke stejně tak milý a hodný jako ty." pokrčila jsem rameny. A cestou k němu domů mi vyprávěl příběh, jak vlastně odmaturoval.
Znělo to opravdu neuvěřitelně.

,,Tak zítra Naruto." zamávala jsem mu a pomalu se rozešla domů. Už byla tma spojená s mlhou.
Cestou jsem znovu ucítila ten pocit jakoby mě někdo sledoval. Zrychlila jsem tempo a nakonec bežela domů. Přede dveřmi jsem se uklidnila a začala se usmívat. Odemknula jsem dveře a sundala si boty.

,,Sasuke jsem doma!" zavolala jsem. Ihned přiběhl ke dveřím a obejmul mě.
,,Těšil jsem se na tebe." vypadlo z něho. Políbila jsem ho na čelo.

,,To víš, že i já na tebe. Ale teď půjdeme, už spát. Zítra brzo vstáváš." nasměřuji ho do koupelny a následně do postele.
,,Dobrou Izu." dal mi pusu na tvář.
,,Dobrou noc a ať tě blechy štípou celou noc." rozcuchala jsem mu vlasy a zavřela dveře od jeho pokoje.

Ještě chvíli jsem zrychleně dýchala a snažila se uklidnit.
Co když se mi znovu budou zdát sny o něm? Co když znovu vyděsím Sasukeho?

Uvařila si čaj z bylinek na spaní. Zalila jsem si čaj a nechala ho ještě pár minut procedit.
Hlavně, aby mi pomohl.

Potom jsem ho položila na noční stolek v mém pokoji. Došla se převléknout do pyžama a udělat noční hygienu. Nakonec jsem vlezla do postele vypila čaj a snažila se usnout. Snad se mi nic zlého nebude zdát.