Ráda bych řekla, že jsem třeba zůstala ledově klidná nebo aspoň důstojně omdlela... Jenže mně se zvedl žaludek a moje poslední jídlo putovalo do nejbližšího – naštěstí prázdného – kbelíku.
Lau a Felix rychle přiskočili, aby mi pomohli. Nahoře už jsme měli zařízenou ložnici, takže mě uložili do postele a šeptem se radili na chodbě.
„Možná jsme jí o tom měli říct a nekupovat dům za jejími zády."
„Nechtěla jsem jí nic říkat bez tebe."
„Já nechtěl zas nic říkat bez tebe!"
Lau si povzdechla a nakoukla dovnitř. Tvářila jsem se, že spím.
Na chvíli bylo za dveřmi podezřelé ticho, načež Lau vyjekla. „Ty jsi takové nadržené hovado," vypískla a já jen s obtížemi zadržovala smích. Uměla jsem si představit, co se na chodbě stalo.
Laura po špičkách vešla do ložnice, zamkla a přitulila se ke mně. Spokojeně jsem se nechala obejmout a málem bych usnula, kdyby mě nepřepadla nečekaná myšlenka.
Poslední dobou jsem brečela skoro nonstop, cítila se divně a teď mi ještě k tomu přišlo špatně. Jasně, je večer, ale...
Kdy jsem to naposledy dostala?
*Než to znechuceně zavřete s tím, že jsem spadla do kategorie nejhloupějších klišé, prosím, dejte mi ještě šanci :D Pokusím se vás nezklamat.*
ČTEŠ
Pět plus jeden kocour
Kısa HikayeS mojí sexy přítelkyní máme ještě pořád čtyři kočky. Jenže teď už to není jen Laura a já, najednou... Heh, vážně, já mám toho idiota ráda, ale nemůžete do mého života jen tak přičíst kluka a čekat, že mě to vůbec nevyvede z míry! Jenže jak dlouho si...
