Najdu si tě

6

Vždy, když nemůžu usnout, procházím se po parku. Je tam takový nádherný klid a já se tam cítím v bezpečí. Provětrávám si tam hlavu od všeho, co se událo. Ten autobus... Pořád to nemůžu dostat z hlavy. Chris, který mi přidává ve škole na popularitě, mě včera podrazil. Tak silným způsobem... Lorry mi vždycky ve všem pomohla, tentokrát už ne. Utěšovala mě, jenže můj pláč nešel zastavit. Já Chrise nemiluju, nemůžu se zamilovat! Láska je tak zlý cit... Spousta lidí říká, že je to všechno, co potřebují, i když měli kvůli lásce tolikrát trápení. Neumím milovat Chrise. Ne teď.

„Všechno se zdá být v pořádku, že?" promluví namě známý hlas a já si až teď uvědomím, že stojím před mým bytem.
„Jo, to teda zdá, a teď vypadni," odsekla jsem.
„Nebuď protivná, nic jsem neudělal!"
„Udělal, Chrisi. Ublížil, víš? Víš co to znamená slovo ublížit?" slzy se mi hrnuly do očí.
Chris mi uhnul pohledem a poodešel od dveří. Já je bez rozloučení odemkla a zabouchla za sebou dveře. Lorry to vzbudilo a rozespale se na mě podívala.Rozsvítila světlo a já si potřebovala nutně popovídat o svém úžasném životě.

„...Mé myšlenky jednoho dne zahnuly ke stalkerovi a já zjistila, že mám čím dál míň normální život.
Vůbec mi poslední dobou nedochází laskavé papírky, které mi pomohly v každé náladě. Zajímalo by mě, proč se mi najednou dostává popularity? Vždycky ze mě všichni měli srandu. Kde je ten kořen, ze kterého pomalu vyrůstá jeden obrovský, mohutný, strom, který mění vše od základů? Lidi mu dodávají pozornosti, zalévají ho, proč takovou pozornost nemám já? Víš proč, Lorry? Protože ten strom pořád ještě vyrůstá. Je to jen malé semínko v zemi, ale časem tenstrom vyroste. Jen bych se musela snažit s tím něco dělat, ne jen nadále být uzavřená!" zatahala jsem si za konečky vlasů a hlasitě se rozvzlykala. Instinkt mé nejlepší kamarádky mě vůbec nepřekvapoval, vždy taková byla. Jakmile jsem brečela, obejmula mě silně, jak nikdy nikdo a nepustila, dokud jsem nepřestala brečet. Byl hřejivý pocit, vědět, že někomu na vás záleží...