Ona je krásná, mladá, talentovaná a byla jím šikanována na základní škole.
On je pohledný, chytrý, arogantní a šikanoval ji.
Navzájem se nenávidí, i když on k tomu nikdy neměl důvod.
Nyní si každý žije svůj život na střední, ale to se jednoho dne zm...
Vyšla jsem ven a viděla přede dveřmi skupinu tvořenou z Charlieho, Iana, Sof a Lea s Theem.
Ian se usmál, když mě uviděl, a protože všichnou koukali na něj, otočili se směrem ke mně.
Sof se usmála jako sluníčko na hnoji a Theo s Leem jako správní bráchové nastejno dvakrát nadzvedli obočí.
Pak jsem zaměřila pohled na osobu stojící nejvíc na kraji, která měla otevřenou pusu dokořán.
,,Neslintej Charlie" rýpl si do něj Ian a všichni se zasmáli spolu se mnou.
Došla jsem k nim a vydali jsme se k Michaelovi. Sice se mi tam po tom, co jsem zjistila, že je to ten kluk, který mě 'napadl' v klubu, nechtělo, ale ostatní mě přemluvili.
Když jsme vešli dovnitř, hudba jela na maximum a lidí tam bylo nespočetně.
Uvnitř jsme uviděli Meg s Chrisem, tak jsme si za nimi šli sednout.
Objali jsme se a všimla jsem si, že se Charlie kouká někam do rohu. Zaměřila jsem svůj pohled na osobu, která tam stála.
Michael probodával Charlieho pohledem a naopak.
Pak se rozešel naším směrem a Charlie se rozešel proti němu. ,,Co tu chceš Bakere!" vyprskl na něj Michael.
,,To, co ostatní kreténe" odvětil mu a Michael mu dal pěstí. ,,Ještě jsem ti to neoplatil z klubu, tak můžu teď."
Po téhle větě mu natáhl Charlie a začala bitka. Nemohla jsem se na to koukat a vběhla jsem mezi ně.
,,Dost nechte toho! Chováte se jako děti!" vykřikla jsem a odtrhla je od sebe.
,,Proč se ho zastáváš? Vzdyť tě mlátil ne?" vyštěkl Michael a všichni zmlkli. Byli jsme středem pozornosti a nebylo to nějak příjemné.
Cítila jsem se špatně vůči Charliemu, protože většina lidí mě tam znalo a mělo mě rádo, a proto ho všechny oči propalovaly skrz na skrz.
,,Ty nejsi o nic lepší Michaele. Nezapomínej na to, co jsi udělal včera" připomněla jsem mu a zamračila se.
V domě bylo hrobové ticho, tak Charlie jen protočil očima a odešel, aby se nestalo něco horšího.
Asi po deseti minutách se furt nevracel a mně to přišlo zvláštní, tak jsem vyšla ven a nikde ho neviděla.
V dálce jsem spatřila starou chatrč, kde někdo seděl na schodech. Přišla jsem blíž a poznala, že to je Charlie.
Seděl tam s rozcuchanými vlasy od větru a s kyselým, naštvaným obličejem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Uslyšel zašustit trávu pod mými kroky, takže se škubl hlavou mým směrem.
Potom sklonil pohled a následně i hlavu. ,,Co tu děláš? Máš se bavit s práteli" zeptal se nepříjemně a pokroutil hlavou.
