Ona je krásná, mladá, talentovaná a byla jím šikanována na základní škole.
On je pohledný, chytrý, arogantní a šikanoval ji.
Navzájem se nenávidí, i když on k tomu nikdy neměl důvod.
Nyní si každý žije svůj život na střední, ale to se jednoho dne zm...
Mlčky jsem seděla na okně, poslouchala ticho kolem sebe a pozorovala noční oblohu, která vám dokázala vyrazit dech.
Na tvářích mě svěděly zaschlé slzy, obličej jsem měla červený, oči a rty napuchlé.
Byla jsem zoufalá, bezmocná. Vše, co jsem získala jsem ze dne na den ztratila.
Otočila jsem se na dveře, protože jsem slyšela jak se pomalu otevírají.
,,Jaktože ještě nespíš?" zeptal se táta a přešel ke mně. Všiml si toho jak vypadám a na obličeji se mu vyrýsoval zničený pohled.
,,Nemůžu usnout. Kolik je?" zeptala jsem se a utřela si slzu, která mi neposedně vytekla z oka.
,,Jsou tři ráno. Chiaro zítra jdeš do školy, musíš jít spát. Co se děje?"
,,Pohádala jsem se s Lily a jedním kamarádem. Nechci to teď řešit, promiň tati" otočila jsem se zpět k oknu a zahleděla se do hvězd.
Asi to pochopil, protože se dál neptal. ,,Promiň, že se teď vracím domů tak pozdě. Chtěl bych tu pro vás být víc, ale musím být v práci. Také domlouvat postupy léčby s doktory ohledně tvé mámy. Je toho hodně. Ale chci abys věděla, že tu jsem vždycky pro tebe a můžeš se mi se vším svěřit" položil mi ruku na rameno a já chápavě přikývla.
Z očí mi vytekly další slzy. Položila jsem svou ruku na tu jeho, aby věděl, že ho mám furt stejně ráda a že on za nic nemůže.
Poté jsem slyšela vzdalující se kroky a tiché zavření dveří.
Sedla jsem si pomalu na studenou zem a nechala své slzy znova volně stékat po mých tvářích.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byla jsem stále zoufalejší a zoufalejší. Nezbývalo mi nic jiného, než si dojít pro prášek na spaní, abych usnula aspoň na čtyři hodiny.
Vyndala jsem ho ze šuplíku, vzala si vodu ze stolku a zapila ho.
Zabalila jsem se do peřiny, nechala vytéct své poslední slzy a poté spadla do bezesného spánku.
***
Z postele mě vytáhl otravný zvuk budíku a dupot mé sestry. Protočila jsem očima a vlezla do koupelny.
Uskočila jsem od umyvadla, když jsem se na sebe podívala do zrcadla. Nikdy jsem se sebe tak nelekla.
Nateklé rudé oči zvýrazňovaly fialové kruhy pod očima, popraskané rty, na některých místech byly až krvavé a to všechno vynikalo na mé sněhově bílé tváři.
Pomalými pohyby jsem si učesala vlasy a na ostatní se vykašlala, protože jsem neměla čas.
Hodila jsem na sebe připravené oblečení a slabá sešla dolů.
