Ona je krásná, mladá, talentovaná a byla jím šikanována na základní škole.
On je pohledný, chytrý, arogantní a šikanoval ji.
Navzájem se nenávidí, i když on k tomu nikdy neměl důvod.
Nyní si každý žije svůj život na střední, ale to se jednoho dne zm...
Vidět její slabé tělo táhnout po schodech klukem desetkrát silnějším, než je ona, mě bolelo.
Spatřit slzy, které jí stékaly po tvářích, mě bodalo u srdce. Bylo to jako tenkrát, když jsem ji mlátil já.
Jako bych byl na jeho místě a znova ji ubližoval. Ale tentokrát jsem s tím mohl něco udělat.
Když Chiara usnula, odešel jsem si to vyřídit s Michaelem a promluvit si s Ianem.
Michael byl ve středu dění, tak jsem k němu rychlým krokem došel.
,,Ty zmrde!" vykřikl jsem a dal mu pěstí. Asi jsem dal trochu větší, jelikož se ihned skácel k zemi.
,,Jsi nechutné prase, co chce znásilňovat holky. Na Chiaru už nesáhneš, nebo příště nebudeš ležet na zemi svého domu, ale na nemocničním lůžku!" plivl jsem na něj a šel hledat Iana.
Nebylo těžké ho najít, jelikož všechny zraky se upínaly na nás a on byl zrovna nejblíž.
Probodl jsem ho pohledem, chytl ho za loket a odtáhl ho pryč.
,,Hráblo ti Iane? Nebyl jsi náhodou Chiařin nejlepší kámoš?"
,,A nebyl jsi ty ten, co jí mlátil a ničil na základce?" vyprskl mi do obličeje a já měl co dělat, abych nenatáhl i jemu.
,,Vůbec nic o tom nevíš!" zařval jsem a on se uchechtl.
,,Stačí mi vědět, že ses jí dotkl" pohrdavě se na mě podíval a bez dalších slov odešel.
Pokroutil jsem nad ním hlavou a vyšel schody do patra za Chiarou.
Stále tam sladce spala a bylo mi tak líto, že ji stále někdo využívá. Je tak slabá a nevinná a nejhorší noční můry jsem jí zapříčinil já.
Chiara:
Pomalu a bolestivě jsem začala otevírat svá oční víčka a zvykala jsem si na světlo v pokoji.
Naproti posteli stál Charlie. Ze začátku se na mě díval, jako kdyby se ve mě snažil číst a když si všiml, že jsem vzhůru, usmál se.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ahoj" snažila jsem se mluvit nahlas, ale bolestí jsem zašeptala.
,,Odnesu tě domů" oznámil mi a šel ke mně. Jen jsem se zasmála a tázavě se na něj podívala.
,,Odneseš?" zasmála jsem se znova a jemu, i když se to snažil zakrýt, cukaly koutky.
Dal mi ruku pod kolena a druhou na záda. Tiše jsem leknutím vyjekla, ale hned jsem se uklidnila.
Obmotala jsem si ruce okolo jeho krku, abych to měla já i on příjemnější.
Na jeho obličeji jsem spatřila nepatrný úšklebek, nad čímž jsem protočila očima.
