Capella Spica Black //DOKONČENO//

32. Nundu

 „Dobré ráno," přivítal mě Severus a pokračoval v myšlenkách, ,co si myslíš o Umbridgeové?'

,Upřímně? Nevím, jestli je doopravdy tak zlá, nebo je jenom posedlá Ministerstvem. Včera mi řekla, že Brumbálovi odebrali Merlinův řád proto, že začíná být senilní. A jako takový by neměl mít vliv na kouzelníky, který mu řád propůjčuje. Blbost na... padesátou osmou a ještě větší,' odpověděla jsem.

,Cože? Já neříkám, že to není blbost, ale nepřijde i tohle přirovnání trochu pasé?' ušklíbl se posměšně a pokračoval ve snídání.

,Tss. Nemůžu být pořád geniální. Moje dokonalost by mohla nepříznivě ovlivňovat chování ostatních,' nasadila jsem podobnou masku, jakou nosila má matka neustále a u toho se zašklebila, ,a dobrou chuť.'

„Koho dneska máš?" zeptala jsem se už normálním­/verbálním způsobem.

„Sedmáky Havraspár a Mrzimor, Nebelvírské a Zmijozelské třeťáky a Havraspáry v šestém ročníku. Je jich hodně, takže mají samostatnou hodinu. Ty?"

„Já dneska jen čtvrtý ročník Havraspárských a Nebelvírských. Uvidíme se u oběda," zvedla jsem se a rychlým krokem zamířila do svého kabinetu. Potřebovala jsem vyzvednout Samira, který nerad vycházel z pokoje, když nemohl být vlk. Ale na hodinách jsem ho chtěla mít.

„Zdravím, žáci. Dnes, zcela výjimečně ve čtvrtém ročníku, vám ukážu jednoho z nejvzácnějších živočichů, kterého tohle země kdy nosila. Předem vás upozorňuji, že neručím za bezpečnost ani život nikoho, kdo nebude poslouchat mé rozkazy, jelikož tento tvor je ještě mnohem víc než nebezpečný.

Z bezpečnostních důvodů budete mít všichni kolem hlavy instalované silné bublinové kouzlo, což znamená, že nebudete moct ani mluvit. Ale mělo by to zajistit, že se nikomu z vás neudělá špatně. Ale i když jsme použili tu nejlepší možnou ochranu, stejně buďte opatrní. Zkusí někdo jen tak namátkou uhodnout, o jakého tvora se jedná?" přišla jsem ke skupince a začala výklad.

„Není to třeba bazilišek?" navrhla po chvíli nejmladší Weasleyová a při slově bazilišek se otřásla.

„Nikoliv, slečno Weasleyová, není to bazilišek. Zastávám ten názor, že vzhledem k nedávným zkušenostem této školy s tímto krásným a bezpochyby nebezpečným tvorem, by nebylo příliš moudré se v dohledné době pokoušet něco takového opakovat. Předpokládám, že se mnou plně souhlasíte, slečno. Někdo další?" zeptala jsem se.

„Vidím, že se už nikdo nehlásí, proto vám prozradím správnou odpověď. Dnes uvidíte pravého Nundua. Pro ty z vás, kteří nevědí, co je toto prazvláštní zvíře zač, upřesním. Nundu trochu připomíná obrovského leoparda a měří přes dva a půl metru v kohoutku. Jeho dech je více než smrtící a vyvolává velice agresivní chorobu s krátkou inkubační dobou, která se navíc velice rychle přenáší na další oběti. Nundu tak dokáže během týdne vyhubit celou vesnici. Další podrobnosti vám, v zájmu zachování klidu, nebudu prozrazovat. Nundu, kterého máme k dispozici my, je částečně zvyklý na přítomnost lidí, takže by se nemělo nic stát," dokončila jsem a ušklíbla se při pohledu na vyděšené tváře studentů přede mnou, „všem je všechno jasné?"

„A-ano," zamumlali vystrašeně a tiskli v rukou hůlky.

„Buďte v klidu, nic se vám nestane. A ještě malé upozornění, kdo si bude zahrávat, bude mít školní trest každý den až do sedmého ročníku a jeho kolej přijde o tolik bodů, že to ani za ty tři roky neposbíráte. Jasné?" zavrčela jsem, protože jsem neměla v plánu procházet si dalšími nepříjemnostmi. A to se tahle situace nedala vůbec srovnávat, protože Klofan byl plně vycvičený a ochočený, zatímco náš Nundu byl maximálně zvyklý na to, že lidi existují. A na nic jiného.