XIV

10 0 0
                                    

Musel si chvíli zvyknout na denní světlo, ale jakmile se tak stalo, ztratil dech úžasem. Uviděl obrovský kráter plný houštin a lesa. Na první pohled. Po tom důkladnějším ten dech opravdu ztratil. Bylo to město, vesnice nebo prostě důkladně architektonicky postavený komplex. Byly zde chodníčky, fontánky, parky a vše bylo do prostoru zasazeno tak dobře, že vše působilo naprosto nerušeným dojmem.
To už však viděl odcházejícího Byrneho a rozběhl se za ním. Chvíli pomalým tempem procházeli tím krásným místem a to tempo bylo opravdu volné, jelikož se zdálo, že i Byrne se těší z návratu domů. Poté však došli ke kraji obrovské obloukovité prohlubně, kde se do vzduchu zvedaly dlouhé řady balkónků. Byrne mávl rukou a teráska se sama od sebe odtrhla od zdi a lehce se k nim vznášela. Arlynovi bylo naznačeno, že má dovnitř následovat Byrneho a tak šel. Odletěli až někam vysoko, aniž by jakkoli navigovali. Oba pak asi o šest pater výš vystoupili a  pokračovali nádherným ochozem skoro až na druhou stranu. Tam zabočilindo chodby vedoucí pravděpodobně k něčemu velkému a nebo důležitému, jelikož byla asi dvakrát vyšší a širší než ostatní. Jakmile vešli jen kousek dovnitř, všude okolo se rozprostřela tma. Byl vidět jen jeden jediný bod. Otvor někam ve tvaru klíčové dírky. Zářilo z něj ostré světlo. Zřejmě šli směrem k němu. Byrne otvírá dveře patřící k té klíčové dírce a Arlyn za nimi spatřuje obrovský...

Teď budou kapitoly vycházet. pravděpodobně opravdu hodně nárazově.

-Háňa

Sedm a půl vyvolenýchKde žijí příběhy. Začni objevovat