Chrám...Učebnu...no co přesně to bylo rozpoznat nešlo, ale ať to je cokoli, je to velkolepé. Byl zde obrovský stůl se zdobnou deskou pozlacenou a vykládanou drahokamy. Oproti němu se zdál malý dřevěný stolek s židlí, která stála naproti zcela zanedbatelný. Takový ale nebyl. Hrál důležitou roli v uspořádání místnosti, tedy spíše sálu. Byl totiž uprostřed místnosti naproti honosnému stolu a mezi nimi se nacházel obří diamant nebo jiný zdobný kámen. Byl zbarvený do všech odstínů modré a růžové, které se v něm navzájem jakoby prolévaly. Po obvodu kruhové místnosti byl pokladen hnědý měkký materiál vysoký asi tři palce. V něm bylo v pravidelných intervalech uasazno sedm menších drahých kamenů. Všechna okna byla vykládána tmavozeleným sklem, takže se po celém sále rozlévalo tmavé světlo. Čeho si však Arlyn všiml napoprvé, byly květiny. Obyčejné nekvetoucí rostliny bující snad v úplně na každém volném místě. Možná díky tomu působil sál tak uklidňujícím a zemitým dojmem.
Tahle kapitola je o něco kratší, ale na 24. připravuji speciálního dost delší
-Háňa
ČTEŠ
Sedm a půl vyvolených
FantasyArlyn žije obyčejným životem jako všichni v Ralavenu. Pak se však něco změní. Pro ostatní je to nepatrná změna, skoro zanedbatelná. Pro vyvoleného je to však největší zkouška jeho života...
