6.část

207 12 6
                                    

Greg, Parents and Me - Greg , rodiče a já

Chtěla jsem udělat to samé ale nešlo to.

,,Promiň Cody. Já nevím ,jestli by to byl dobrý nápad. Nechci tě zklamat.Promiň,“ omluvila jsem se.

,,To je v pohodě.Chápu tě. Nemůžeš za to.“ Nastalo trapné ticho, než ho Cody přerušil.

,,O víkendu pořádáme v pekárně večírek nechceš se stavit s kámoškou?Zatančíme,pokecáme.“

,,Ještě uvidím. Zavolám ti.“

,,Dobře. Doufám,že se uvidíme.“

,,Hej Melody!! Pojď ! Máma přijela nás vyzvednout.“ S nepravidelným dechem k nám běžel Greg.

,,Melody, máma tu je,“ řekl znovu trochu srozumitelněji.

,,Jo ,hned jsem tam.“ Greg stál jako kámen a díval se na nás.

,,Haló? Říkám,že už jdu.Promiň Cody už musím jít.“

,,Jasně. Ahoj.“

,,Ahoj.“ Vstávala jsem z tvrdé země,chytla Grega za ruku a šla směrem k autu.

,,Co to vyvádíš?“

,,On….Kdo to byl?“ koktal.

,,Cody . Kamarád.“

,,Tvůj kamarád? To je pitomost. On je v té skupině,o které se pořád někde píše.“ Absolutně jsem netušila,o čem to tu mele.

,,V jaké skupině?“

,,One…“

,,Tady jsem,ahój.“ Z dálky už jsem poznala mamčin hlas.Stála před školou v našem čistě bílém Luxusu.

,,Nasedněte a pojedeme. Dnes vám s tatínkem chceme něco říct.“ Rychle jsme nasedli a jeli domů.

,,Gregu, v jaké skupině? Neslyšela jsem ,cos řekl.“ Zeptala jsem se znovu.

,,Zapomeň na to – byla to blbost.“ tímto naše konverzace skončila. Cestou domů jsme zašly do obchodu pro nějaké to jídlo,a než jsme se nadály byl večer.

,,Umyjte si ruce a přijďte dolů na večeři.“ volala máma,když viděla,že se klidíme všichni do svých pokojů. Všichni usedli ke stolu a začali jíst. Na stole bylo od každého něco,takže si mohl každý vzít,co mu chutná. V půli večeře máma promluvila.

,,Chtěli bychom vám s tatínkem něco říct.“ Mrkla na tátu.

,, Jsi těhotná?“ vyhrkla jsem.

,,Ne broučku,nejsem.“ Oddychla jsem si. Dalšího sourozence bych nemusela přežít.

,,Já a maminka vám chceme říct,že v pátek odlítáme na víkendovou dovolenou na Nový Zéland.“pokračoval táta. V tu chvíli jsem nevěděla jestli mám brečet.smát se nebo se radovat, proto jsem zůstala v naprostém klidu a jen si urovnávala v hlavě ,o co tu de. Nikdo nedutal.

,,A proč?“ zeptal se Bred.

,,Maminka má volno a já tam letím pracovně. I kdyby tam nejela semnou maminka tak bych tam musel zůstat do neděle a pak bych se vrátil, tak jsme si řekli, že si to užijeme víc ve dvou.“

,,Do neděle?!“

,,Ano.“

,,A kdo se o nás postará?“

,,No máš tady dva starší sourozence.“

,,Oni mě budou týrat.“

,,Melody a Bred jsou snad dost schopni se o sebe a tebe postarat, no ne?“

,,Jasně , bude to v poho,“ přikývli jsme se zákeřným pohledem bodajícím do Grega. Greg nám ho oplatil. Ten večer jsem nemohla spát. Scény ze dne se mi honily před očima – Cody, Alex, Tommy, Vanessa, máma s tátou a bráchové. Najednou mi bliklo okénko na PC. Vanessa psala.

,Něco nového?‘

,Rodiče na víkend letí na Nový Zéland.‘

,A co Cody?‘

,Co s ním?‘

,Viděla jsem vás v školním parku.‘

,Jen jsme si povídali.Pozval mě i tebe na večírek do pekárny.‘

,Super! Půjdeme ne? Zatančíme si.‘

,Snad jo. Musím jen něco udělat s bráchou.‘

,Musím končit ,ahoj!‘

,Ahoj.‘ Hned byla offline. Jedna věc mi tam pořád brání jít – Greg.

Tak co? :DD Mysleli ste si ,že si dají pusu ,že? :DD ale omyl! :D  Co asi chtěl Greg říct Melody? Nedokončil větu.. jak by podle vás asi vypadala? O.o :D Myslíte si , že půjde Melody na ten večírek? O.o Zkuste hádat do komentů a v další části se vše dozvíte :)) A díky moc za votes a komentáře ! a taky reads! Moc to pro mě znamená :3 

Mysterious Bakers ♥ - Tajemní pekárníciKde žijí příběhy. Začni objevovat