11.část

163 12 3
                                    

Dream - Sen

Trapný pocit. Usedli jsme na svá místa a všichni pokračovaly ve svých konverzacích.

,,Utište se.“ Do třídy vešel pan učitel Black. Jeho pohled značil,že už to asi taky ví. Drby a zejména špatné zprávy se šíří rychleji,než se dalo čekat. Divné bylo,že k spolužákům to ještě nedošlo. Asi v půli hodiny mě vyvolal.

,,Melody, můžeš mi říct,co jsem právě napsal na tabuli a jak to vypočteme?“

,,No … myslím že…“ Ruce se mi mnuly jedna o druhou.

,,No ,nejdřív to musíme sečíst ,pak vykrátit ,znovu vynásobit a převést,“pokračoval místo mě Alex, když viděl,že mi to nejde. Pan učitel nevěřil vlastním uším.

,,Správně Alexi,“ pochválil ho ,,Melody já vím ,že prožíváš těžkou situaci v životě ,ale zkus se zapojit a soustředit aspoň na chvíli,“ dodal.

Celý den jsem nemyslela na nic jiného,než na mámu ,která je asi v nebi a hlídá nás. A táta? Nemohla jsem si pomoct,ale nevěděla jsem ,kam ho zařadit. Byl prostě….nezvěstný. Ale jak se dostal z letadla ? Na něco sem v tom utkvění přišla! Hned po poslední hodině jsem běžela za Vanessou na lavičky do školního parku.

,,Mel tady sem! Copak je? Proč si tak zadýchaná?“ zeptala se.

,,No po tom večírku v pekárně jsem nemohla vůbec usnout. Zlé tušení mi říkalo,že se něco stane. V tu dobu sem nevěděla co a jak. Dělala se mi husina,převalovala jsem se z jedné strany na druhou a myslela ,že je to něco normálního ale NE!“

,,Kam tím míříš?“

,, Já to tušila chápeš?!!! Tušila! Mohla jsem v letu zabránit dřív ,než by se něco z toho stalo!!“

,,Jak bys mohla zabránit v letu jen z tušení? Měli by tě za blázna.“

,,Ale možná by mě poslechli a pak by byly vděční!“

,,Víš ,že je to dar?“ zdálo se mi jakoby chtěla odbočit od tématu.

,,Dar?!“

,,Jo dar. Četla jsem to. Nějací vědci potvrdily ,že když člověk cítí nebo jak ty říkáš 'tušila' ,tak je prý výjimečný.Tito lidé dokáží předpovídat ,špatné i ty dobré, kousky z budoucnosti. Každý 10.člověk to má. Takže si jsi ta další desátá!“

Tak teď jsem vážně netušila jestli se mám z toho radovat,brečet nebo být uražená.

,,Nemyslím si,že zrovna já bych měla být ta desátá.“

,,Prosím slečnu Melody Swinlovou, aby se dostavila do ředitelny!“ školní rozhlas.

,,Tak běž, nic se neprovedla,tak se nemusíš bát,“ řekla Van. Pomalu,ale jistě jsem kráčela k ředitelně. V ní seděl Tommy s mou mámou! Opravdu byla tam ! Vycházela ze dveří a šla ke mně!

,,Mami?“ Odejmula mě.

,,Neboj zlatíčko jsem tady. Budu se o vás s tatínkem líp starat než doteď.“

,,S tátou? Je tady?“

,,Ne holčičko,je v práci. Tommy ho zastoupí. Budeme jedna velká šťastná rodina!“ Začalo mě píchat v zádech. Čím dál silněji!

,,Melody probuď se. Hej!“ Má hlava! Bolela mě jako kdybych se bouchala do zdi. Ale ne!! Byl to jen sen! Sen ! Ne to ne! Mí rodiče! Odejmutí!

,,Hej Mel! Jsi v pohodě?“ Za mou lavicí seděl Cody. Byla chemie.

,,Jojo jsem. Prošvihla jsem něco?“

,,Ani ne. Jen chemii,“ řekl pobaveně.

,,Aha . Tak to sem o nic nepřišla.“ Pokusila jsem se o úsměv.

,,Tys brečela? Já jen ,že máš rozteklou řasenku a teče ti tady slza.“ Prstem mi přejel po tváři a utřel mi ji. Krásný pocit!

,,Já jen …. Měla jsem zlý sen nic víc. Nevíš jestli tu je Tommy?“

,,Ne není. V půli hodině se sebral a odešel do ředitelny. Proč se ptáš zrovna na něj?!“

,,Jen tak.“ Cody vrhal tázavý pohled. ,,Jen jsem chtěla mít jistotu,že tě neobtěžuje nebo tak.“

To ho snad uspokojilo. Přemýšlím, jestli se mi zdála i Vanessa a ti její vědci nebo jen máma a Tommy v ředitelně. Počkat! V ředitelně?! Tam je teď podle Codyho Tommy! ‚Tommy ho zastoupí. Budeme jedna velká šťastná rodina!‘ Co tím myslela..?!

Budu ráda za zanechání názoru/votes :3 A co si myslíte o tom snu? Myslíte,že něco znamenal? :O :D

Mysterious Bakers ♥ - Tajemní pekárníciKde žijí příběhy. Začni objevovat