Sweet Serial Killer //Bellarke ✔

Kapitola 7

Octavia: Mrzí mě to s Bellamym. *Vydechla, když už byla Clarke vzhůru a přešla ke stěně*

Clarke: Nemusí. Víš, proč jsem se tak naštvala.

Octavia: Vím, vím. *Vydechla a vstoupila do její cely*

Clarke: Není to jeho chyba, O. Snažil se mě jen ochránit před zabitím Atoma, ale stejně.

Octavia: Možná, kdyby si mu to řekla..

Octavia: Pochybuju, že by se mnou teď chtěl mluvit. Nebyla jsem k němu zrovna milá. *Lehla si na postel Otavie*

Clarke: Nepotřebuju, aby věděl o mém životě, Octavie. Já jen-

Octavie: Ty potřebuješ se vším přestat. Bellamym, Murphym. Raven. Se vším. Dobře? *Zasténala*

Clarke: Nemůžu se ani podívat na Murphyho, Bellamy mě nenávidí a já nenávidím Raven, wow. *Zasténala také*

Octavia: Nikdy jsem tak nějak nepochopila tvůj rozpor s Raven. *Zeptala se zmateně*

Clarke: Byla jsem její náhrada, když chodila s Murphym a když mi umřeli rodiče a když jsem se sem dostala, nevěřila mi.

Octavia: A teď se tě snaží dostat ven?

Clarke: Jop, ale já nepůjdu. *pokrčí rameny dívající se na strop* Musím něco udělat.

Octavia: Jako co? *Rychle se postavila*

Clarke: Musím říct pravdu. *Řekla Octavii, která to sice neodsouhlasila, ale pokývla hlavou a nechal Clarke odejít.* Jsem tady, abych si promluvila s ředitelem. *Zkřížila ruce na prsou před ředitelovou kanceláří*

Xx: Následujte mě. *Řekla žena a Clarke ji sledovala  až do velké místnosti* Pane Jaho, Slečna Griffinová je tady.

Jaha: Clarke. Za co vděčím takovému překvapení? *Otočil se s židlí tak, aby jí mohl vidět do obličeje a ona si sedl na malou pohovku*

Clarke: Chci se dohodnout. *Skřížila ruce* Já i Vy, oba víme, že znáte pravdu  o tom, co se stalo s Atomem.

Jaha: To je pravda, vskutku. Bylo to opravdu pozorné od Pana Blakea. Že tě chránil. Čin cti. *Usmál se* Ale jakou dohodu si představuješ?

Clarke: Půjdu na samotku na dva týdny a vy se postaráte o to, aby Octavia Blake a John Murphy byli v bezpečí.

Jaha: Dva týdny? Nejdelší trest, který jsme někomu dali bylo jít na samotku na tři dny. Bude vám to připadat jako dvě dekády, Slečno Griffinová. Jste si jistá?

Clarke: Jsem, ale chci mít optimální stravu a pastelky.

Jaha: Proč to děláte, pokud se tedy mohu zeptat?

Clarke: Uvědomila jsem si, že posledních pár dní nejsem ve své kůži. *Uhnula pohledem*

Jaha: A nechceš nikomu ublížit, vidím. *Na vteřinu zauvažuje* Wells by byl na tebe pyšný, Clarke.

Clarke: Nemyslím si. *Její slzy e jí nahrnuly do očí a zhluboka se nadechla* 

Jaha: ještě jedna věc. Doktor Blake?

Clarke: Řekněte mu, že jsem pryč, ale když se bude dál vyptávat, řekněte mu pravdu.