Sweet Serial Killer //Bellarke ✔

Kapitola 17.

Octavia: Je stabilizovaná. *Vydechla* Snažila se zabít sestřičku polštářem.

Murphy: Já bych použil nůž, ale polštář zní dobře-

Bellamy: To jako vážně? *Podíval se na Murphyho, který pokrčil rameny*

Murphy: Už mě nemůžeš kontrolovat, Blake.

Octavia: Lidi! Clarke má zlomené srdce. Právě přišla o jediné štěstí v jejím životě.

Emori: Co pro ni můžeme udělat?

Bellamy: Nemyslím si, že můžeme udělat moc. *Vydechl a posadil se na židli* Já bych měl asi odejít, nesnáší mě.

Octavia: Opravdu moc tě teď nemá ráda, ale není to tak, že by tě nenáviděla. *Na chvíli zavřela oči* Nemyslím si, že to byla nehoda.

Murphy: Ve skutečnosti vím, kdo to udělal. *Zkřížil ruce a podíval se na Bellamyho*

Bellamy: Na co se díváš? Já to nebyl!

Octavia: Ne ty, ale Raven. *Zavrčela*

Emori: Tvoje holka je psychopatka. *Pokrčila rameny*

Bellamy: Není Clarke taky psychopatka? A jsem pořád tady, no ne?

Octavia: Clarke by nikdy neublížila dítěti. Nikdy by neudělala to, co Raven.

Bellamy: Jestli to byla Raven, jak to můžeme dosvědčit? *Odfrkl a zkřížil si ruce na hrudi, když si všiml, že je Clarke vzhůru*

Clarke: Nemůžeme.

Octavia: Clarke-

Clarke: Odejděte.

Octavia: Cože? *Překvapeně se zeptala*

Clarke: Všichni odejděte. Chci Kanea. Zavolejte mu. *Řekla mrazivě*

Murphy: Dobře, zavoláme. Je ještě něco, co bys potřebovala? *Zeptal se něžně*

Clarke: Může někdo přivést Madi zpět? *Uhla pohledem a zadívala se do okna*

Všichni odešli-tedy to si Clarke myslela, ale uvědomila si, že Bellamy byl pořád tam a opatrně si sedl vedle ní. Neotočila se k němu, protože potichu plakala, nepotřebovala ho a ani nikoho jiného, aby viděli, jak pláče.

Bellamy: Je mi líto Madi. *Začal, ale vydechl, když si uvědomil, že mu  neodpoví* Byla kouzelná, úžasná, pro tebe dobrá. Tys byla dobrá pro ni. *Jemně se usmál* Jsi dobrá, Clarke. A vím, že někde hluboko tebe, to víš. Alespoň v to doufám. *Znovu vydechl a lehce vzal její ruku do té jeho* Je mi líto toho, co se stalo s Raven. Ne jen kvůli toho, že může být důvod, proč už tu Madi není. Měl jsem ti říct, že jsem s ní tehdy byl.

Clarke: Tehdy? Co to znamená? *Konečně se na něj podívala, se zdrcenýma modrýma očima přeplněné slzy* 

Bellamy: Když si nás viděla v té kavárně, rozcházel jsem se s ní. Snažil jsem se, ale pořád mě k sobě tlačila, pořád a pořád a já ji nechal to dělat. Po pár dnech jsem od ní odešel. Řekl jsem jí, že jí už nemiluju. *Vydechl* Možná si myslela, že se mi líbíš ty, proto to udělala.

Clarke: A co si myslíš ty? *V jejich očích se objevila naděje, ale pořád jí zakrýval smutek*

Bellamy: O tom, že se mi líbíš? *Podíval se na ni a ona kývla* Myslím si, že má možná pravdu. *Usmál se a Clarke kývla a poté si ho přitáhla do malého objetí*

Nevěděla, jestli je to kvůli jejího zlomeného srdce nebo jestli měla kapku naděje, že se mohly věci zlepšit, ale věděla, že ho musela obejmout. I když byla zdrogovaná, věděla, že doopravdy myslel to, co říkal.