Sweet Serial Killer //Bellarke ✔

Kapitola 14.

FLASHBACK

CLARKE- 13 LET

Clarke: Mami? Kde jsi?

Abby: V pokoji, zlato.

Clarke: Jsi v pořádku?

Abby: Jen přemýšlím o nějakých věcech...

Clarke: o nějakých věcech, nebo o někom? *Opatrně vstoupila do pokoje* Můžeš se mnou mluvit, táta ani Murphy tady nejsou.

Abby: Spíše přemýšlím o někom...*Jemně se usmála, když sledovala, jak si Clarke sedá na postel* Chtěla jsem s tebou mluvit.

Clarke: O čem?

Abby: Kane.

Clarke: Tvůj kamarád, Kane?

Abby: Ano, ten kamarád. *Usmála se* Jestli se něco stane, zůstaň s ním, nech, aby se o tebe postaral.

Clarke: Co myslíš tím, kdyby se něco stalo? *Zamračila se a vzala ruku Abby*

Abby: Víš, že tvůj otec je trošku nestálý...

Clarke: Věř mi, vím to.

Abby: A jestli se něco někdy stane, chci, aby si našla Kana. Pracuje v nemocnici, Arkhamu.

Clarke: Mám ho hledat v nemocnici plné zabijáků?

Abby: Není nebezpečný, dítě.

Clarke: Je mi jedno, jestli je nebezpečný, pracuje s vrahy!

Abby: Prosím tě, dítě. Slib mi to.

Clarke: Proč on, mami? Nemáš nějaké normální přátele?

Abby: Tenhle přítel je jiný. *Řekla pomalu a Clarke se zase zamračila*

Clarke: V tom zlém nebo dobrém smyslu slova? *Vydechla*

Abby: V tom dobrém. *Usmála se a Clarke pochopila, co tím myslela a usmála se také*

Clarke: Dělá tě šťastnou?

Abby: Ano. Tak, jak tvůj otec nikdy nemohl.

Clarke: nebo mohl.

Abby: Naneštěstí se z něj stal muž, kterého už nepoznávám.

Clarke: Mami, jestli si nešťastná, tedy já tomu věřím, proč s ním pořád žiješ? Proč sis ho vzala?

Abby: Nemám kam jít a potřebuju místo, kde by moje dvě krásné děti mohly žít.  Ty a Murphy si zasloužíte hezký dům, a i když musíme žít s tátou, je to hezký dům. Máme postele, jídlo, teplou vodu, věci, které potřebujeme, abychom přežili.

Clarke: A co babička? Nemůžeme bydlet s ní?

Abby: Důvod, proč nežijeme s nimi, je, protože moji rodiče nikdy nepřijmuli vašeho otce, a když jsme si to konečně ujasnili, odešli znovu, protože jsme adoptovali Murphyho. *Hluboce vydechla*  Můj otec musel předstírat, že nesnáší Murphyho, aby ho moje matka neopustila.

Clarke: Nemají rádi Murphyho? *Smutně zamračila*

Abby: Můj táta ano, ale moje máma pochází z rodiny, které uznávají pouze přírodní počatí a sex po svatbě. *Lehce se usmála*

Clarke: Tak proto jsi mě a Murphyho nenechala jít k babičce.

Abby: Tvůj táta se mnou mluví každý den. Tajně mu posílám fotky vás dvou, tak že vím, jak se máte. *Usmála se* Ale babička..je velmi komplikovaná.

Clarke: Je mi to líto, mami. *Zamračila se a objala Abby*