Roommate [Nová verze]

• Změna prostředí? •

Přepis proveden 17. 1. 2021

,,Hotovo?'' zeptá se se značným posměchem v hlase Taehyung a já s hlavou červenější než rajče pomalinku přikývnu. Jsem opravdu rád, že dnes se nemusím zaměřit na jeho... Nemusím na papír přenést jeho určité partie, jelikož se jedná jen o profil, a ani se soustředit na jeho prsní či břišní svaly. Být to jinak, asi bych mu tady znovu omdlel při tak dlouhém  pohledu na jeho... Na jeho.  ,,dobře,'' usměje se a s protažením si unaveně sedne na postel. Celkem by mě zajímalo, kde se v něm ta dnešní únava bere, když jsme většinu dne prospali nebo proseděli v autobuse.

,,Ehm, Taehyungu, nechceš se obléct?'' zeptám se trochu nervózně když tam pořád sedí i po tom, co věci uklidím na jejich místo a vrátím se z koupelny, kde jsem si čistil a krémoval obličej. Někomu by to mohlo u kluka připadat zvláštní, ale k mému překvapení to tady tak dělá spousta chlapců, hlavně kvůli budoucnosti v záři reflektorů. Celkem mě teď jeho zvláštní chování zneklidňuje, ale hůř jsou na tom moje dolní partie, které jsou z něj tak trochu mimo. Nebo...Ještě ne tak mimo, aby si toho kdokoliv kromě mě všiml, ale to by se mohlo obratem změnit, takže se obleč Taehyungu! HNED! Rozhodně se dnes necítím připravený na... Na používání věcí od pasu dolů, pokud se jim neříká nohy a ty použiju jenom k cestě do peřin. 

,,Proč, stejně půjdeme už spát, ne? Oba vypadáme, že by jsme to zapíchli i vestoje,'' pokrčí rameny s nefalšovaným nechápavým tónem a přikryje se mou... Teda teď už asi naší peřinou. Když jsme poprvé spali vedle sebe, rozhodli jsme se, že Taehyung bude už pořád spát se mnou na mojí polovině pokoje. Jednak kvůli jeho rozvrzané posteli, jejíž zvuk mě vždycky vyleká, jednak kvůli tomu, že si prostě chceme být blíž.  Zarazím se nad jeho slovy když si uvědomím, že to neměla být provokace, ale že to myslel zcela vážně.  Nepatrně zmatený, jeho chováním i volbou slov, se opřu o skříň na opačném konci pokoje, o jeho skříň. Opět se na mě nechápavě podívá, ale nakonec nad tím jen unaveně zavrtí hlavou a natřepe nám polštář.

,,T-Ty c-chceš spát nahý? J-jakože... Jakože takhle? Jen takhle?''  vykřiknu možná trochu moc nahlas a hned si v zahanbení přikryju pusu. Taehyung  se nad tím jako obvykle hlasitě zasměje, ale dá mi chvilku na uklidnění, než mi odpoví. Samozřejmě, já tu můžu omdlít a on se mi ještě hloupě vysmívá jako kdybych za to mohl. Asi si budu muset vymyslet nějakou cvičební metodu, abych si ho vychoval jako psa. A nebo ještě líp si ji bude muset najít on a odnaučit mě tyhle moje zlozvyky.

,,A proč ne? Je v tom snad nějaký problém? Nahého si mě už několikrát viděl,'' nadzvedne pobaveně obočí a lehne si tak, že má odkrytou hruď. Nevím proč, ale nějak se nemůžu rozhodnou, jestli jsem z toho nadšený nebo smutný. Jestli jsem nadšený z toho, že už nevidím jeho tělo, nebo smutný ze stejného důvodu. Vážně na mě začíná mít velmi zvláštní vliv. Člověk by čekal, že mě jeho povaha buď úplně strhne nebo se mě vůbec nedotkne, ale místo toho je to zvláštní nepředvídatelný mix obojího. 

,,P-protože...'' snažím se přijít na odpověď, která nebude obsahovat nic, co by se týkalo mých dolních partií. Nikdy jsem nebyl mistr ve vyjadřování, ale v podobných chvílích se ze mě stává hotový imbecil, ,,o-odkdy spíš nahý?'' pokusím se usmát a trochu se narovnat, abych nevypadal jako deformovaný křeček, co se krčí v rohu klece, i když se tak upřímně cítím. První nad mou otázkou jen pokrčí rameny, ale vypadá to, že i on sám se nad tím nakonec trochu zamyslel.

,,Vždycky jsem tak spával doma a když jsem tu byl sám...''

,,A-aha... A c-co tak najednou? Já jen že... Ž-Že takhle jsi t-tu ještě nespal... A... Ještě jsi tu t-tak nespal... Taky...''