Two lives

|| 3.kapitola ||

Po výborné snídani ,kterou Alex sám uvařil my došlo ,že jsem celou noc byla tady a nedala vědět chůvě ,, Panebože!!!! Já nezavolala do děcáku! " začala jsem hysterčit ,, Neboj, napsal jsem jim z tvého mobilu" věnoval mi uklidňující pohled. Na chvilku jsem se uklidnila. ,, Počkat! Ty ses mi hrabal v mobilu?!" vrhla jsem na něj vražedný pohled ,, Jen jsem jim napsal, nic jiného jsem nedělal, neboj" odmlčel se ,, ale měl jsem pokušení kouknout do galerie." Trochu mě to udivilo, co by tam chtěl, naklonila jsem hlavu na stranu, jakože nechápu. Usmál se tak divným výrazem, nedokázala jsem odhadnout na co myslí. ,, Většina holek má v galerii docela hezký svoje fotečky" pořád mi to nedocházelo, když viděl ,že furt tápu sjel mě celou pohledem a v ten moment mi to došlo ,, Ty prasáku!" založila jsem si ruce na prsou a propalovala ho pohledem, asi to nebude takový neviňátko jak jsem si myslela. Usmál se na mě jako andílek a šel umýt nádobí.

Odpoledne

,, Měla bych už jít " zvedla jsem se a brala si batoh ,, Proč? Myslel jsem ,že se alespoň dneska ještě zdržíš, mě a Mici tady bude smutno " díval se na mě velkýma roztomilýma očima. Normálně bych tady ještě zůstala ,když mě o to žádá ale měla jsem hodně špatný pocit jakoby se něco mělo stát.Musela jsem pryč. ,, Promiň ale chůva vždy chce ať volám ,když se někde zdržím na noc ,takže už teď mám docela problém " trochu falešně jsem se na něj usmála. ,,No dobře, budu ti věřit ale mám pocit jakoby tě něco trápilo " díval se poněkud sklesle ,, Ne všechno je v pohodě " ujistila jsem ho. Nic mi na to neřekl a zvedl se. Rychlými kroky přešel ke mě chytil moji hlavu a naklonil si ji tak aby nám nic nebránilo se dívat z očí do očí, znovu se zeptal ,, Trápí tě něco?" neměla jsem slov, když byl takhle blízko nedokázala jsem lhát ,že je všechno v pohodě. Sklopila jsem pohled a snažila se znít co nejvíc sebejistě ,, Ne , nic mě netrápí " Bylo mi jasný ,že ví ,že lžu ale modlila jsem se aby to nechal být. Naposledy se podíval do mých azurově modrých očí a pak mě pustil. Pomohl mi s taškou a nechal mě jít.

Rychlými kroky se blížím k mému domovu. Trochu se bojím co mi řekne chůva. Už procházím bránou ,když uslyším houkání hasičů. Mají dost naspěch, zajímalo by mě kam jedou ale pochybuji ,že tady zastaví a řeknou mi co se děje. Pozoruji je jak se vzdalují.

Vysvětlování kde jsem byla a tak šlo docela lehce, takže jsem měla volno. Rozhodla jsem se udělat si pohodlí a kouknout na televizi. Proklikávala jsem programy a hledala něco co by mě zaujalo a pak jsem najela na kanál se zprávami ,, Hasiči dnes museli vyjet k domu číslo 622 v ulici NewDream, začal tam hořet byt sedmnáctiletého Alexe Dreelana. Hasiči oheň ihned dostali pod kontrolu a uhasili ho. Dle našich informací měl být mladý muž v té době doma ale v bytě nebyl nalezen. Hasičům se stále nepodařilo přijít od čeho požár vznikl. Mluví vedoucí hasičského oddělení.... Prohledali jsme celý byt a zkontrolovali vše od čeho by mohl vzniknout požár. Nic nebylo nalezeno a vše nasvědčuje tomu ,že začalo hořet přímo uprostřed obývacího pokoje kde nic není. To je samozřejmě nesmysl, takže se domníváme ,že věc od které začalo hořet tam byla a pak se posunula jinam.... Děkuje za odpověď a co ten mladý muž, bylo nalezeno něco ohledně jeho momentální pozice?... Po majiteli bytu stále pátráme, v bytě byl nalezen jeho telefon i klíče od bytu. Zůstává stále záhadou , kam se mladík poděl. Dveře byli zamčené ze vnitř ,takže nemohl odejít a žádné z oken nebylo otevřené nebo rozbité.... Děkujeme za rozhovor, o tom co se stalo s mladíkem, který jak to vypadá záhadně zmizel vás budeme i nadále informovat."