My Life with Music

I'm Sorry, I Love You!

Harry

Hned jak Louis dozpíval, odešel jsem.
Bylo toho moc.
Taylor se kolem mě linula, ale já vnímal jen ty studánkové oči, a hlas. Slova té písně se do mě zařezávali jako jehly. Mířili přesně do mého srdce a zasáhli ho.
Dokola mi hlavou procházela.

Doběhnul jsem na jediné místo kde vím, že mě nikdo nenajde.
Mé místo.
Sednul jsem si na zídku, a naplno jsem se rozbrečel.
Jsem hrozná osoba.
Tohle mi nikdy Louis neodpustí.
Jak jsem jen mohl říct takovou hloupost?
Vždyť navzdory jeho nedoslýchavosti, je jeho zpěv naprosto dokonalý. Má ohromný talent.
A né jen to.
Jeho osobnost je dokonalá, on sám je nadherný, čistý a nezkažený.
Co jsem já?
Místo abych se přiznal kdo jsem, si hraju na velkého bosse.
Co jsem dokázal?
Umím jen ničit.

Když se uklidním, a dám se dohromady.
Zvednu se z místa a jdu pomalu domu. Rozhodnul jsem se, že udělám vše, abych se napravil.
Abych Louise získal, aby mi odpustil.
Začnu tím, že spravím své vztahy doma.
Mamce se musím omluvit, i otčímovi a nakonec Gemmě.
Nejsem zrovna ta nejlepší osoba na světě.
Zamyšleně kráčím k domovu, když se předemnou objeví naštvaná Lottie.

,,Tak tady jsi.
Myslela jsem si o Tobě, že jsi mnohem lepší než ty ignoranti. Ale ty jsi stejný jak oni. Možná, že Louis nedoslýchá.
Ale narozdíl od tebe a od těch ostatních šmejdů má budoucnost.
Vy jste nic o proti němu!!"

Začne na mě Lot křičet. Pak ke mě přistoupí blíž a já ucítím její ruku na tváři.
Nebráním se.
Vím, že na to má právo. Ublížil jsem mu.

,,Drž se od mého bráchy dál, ty i tvoji poskoci. Nebo to schytáš hůř Stylesi.
Znám spoustu lidí co pro mě udělaj všechno."

S těmi slovy se odemě otočí a odejde.
Další člověk, kterýho bych měl prosit o odpuštění.
Je mi ze sebe zle.

Louis

Nakonec jsem soutěž vyhrál. Zayn si vybral píseň co mu absolutně neseděla, nějáký Hip Hop.
Taylor zas zpívala mimo tóninu.
A lidé předemnou neměli šanci.
Měl jsem radost.
Já nedoslýchavý člověk jsem vyhrál nad těma co mě ponižovali.
Ed mi s radostí předal sošku vítěze.
Když jsem slezl dolů z podia, čekala na mě i Lottie.

,,Boo, jsem na tebe tak pyšná," objala mě.

,,Mám pro tebe překvapení.
Víš koho jsem potkala?"

Začne radostně poskakovat.
Vážně přísahám, že moje sestra je někdy až moc praštěná, ale stejně jí miluju.

,,Koho? Snad né Adama Levina."

Zasměji se.

,,Lou, vážně.
Kdybych potkala Adama, nebyla bych tu."

Praští mě do ramene a rozesměje se.

,,Ale vážně, potkala jsem Harryho Stylese. Přestěhoval se sem do Londýna. Dala jsem mu na tebe číslo, tak počítej, že se ti ozve. Je z něj velký fešák."

Vykřikne nadšeně.

Mě v tu chvíli zkamení obličej.
Jsem vyděšený.
Harry má mé číslo.
Co sním provede?

,,Lou, co se děje?
Já myslela, že ti to udělá radost."

Chytne mě Lot za ramena a koukne se do mých očí, ze kterých začnou padat slzy.

,,Víš on už to ví, že je Harry tady.
On s námi studuje.
Dost Louise před celou školou zesměšnil, posmíval se jeho handikepu."

Řekne za mě Niall.