Just hold on

219 24 6
                                    

Byl jsem členem slavné kapely, vyhráli jsme spoustu cen, měli několik vyprodaných turné, prostě splněný sen každého účasníka X Faktoru.

Bouhžel kvůli bulváru a tlaku okolí jsme se s klukama pohádali a dali si pauzu.
S tím, že se prozatím každý budeme věnovat sólové kariéře.
Oficiálně fanouškům bylo sděleno, že to bude chvilková pauza, a že se brzo dáme dohromady, ale pravdou bylo, že nikdo nevěděl zda se k sobě vrátíme.

Nechtěl jsem už nic řešit. Bylo toho moc.
S Harrym jsme byli přatelé, troufám si říct, že ti nejlepší.
Jenže když se začlo diskutovat o tom, že my dva jsme pár a kryjem to, začalo to skřípat.
Tedy z mé strany mi to bylo jedno, něják jsem se nebránil myšlence, že jsme s Harrym pár. Vlastně díky němu jsem si přiznal, že mi to s holkama neklapalo jen proto, že na ně nejsem.

Zamiloval jsem se do něj, ale nic mu neřekl.
Harry něják nenaznačil zda to cítí stejně, že by mohl hrát za stejný team. Snažil jsem se to držet v sobě, a nechal sebou manipulovat.
Takhle mi přišla do života Eleanor Calder.
Na začatku jsem jí nenáviděl.
Byla jen nástoroj Modestu. Jenže po jedné noci kdy na veřejnost unikli fotky Harryho a Taylor Swift, a já se zhroutil, jsem zijstil, že je Eleanor víc než zástěrka.

Stala se mou nejlepší kamarádkou.
Znala pravdu, věděla co k Harrymu cítím a snažila se pro mě být.
Byl jsem jí vděčný.

Krize v kapele nastala hned po mém skandálu. Bylo to tenkrát po snímcích a videí Harryho a jiných mužů.
Harry se s nimi líbal, nechal je ať se po něm plazí.
Bylo toho moc.
Modest vše zahladil, ale mě to ublížilo.
Miloval jsem ho, a on o mě nezavadil ani pohledem.
Šel jsem za ním, připraven mu říct vše. Když jsem viděl, že mu muži nejsou proti srsti, chtěl jsem dostat šanci být s ním, získat ho.

Jenže co jsem nečekal byla jeho reakce.
Ten sladký Harry, který se schovával do mého náručí, dával mi přatelské pusy, ten Harry který mi sliboval, že mě nikdy neopustí mi řekl, že jsem buzerant, hnusný malý buzerat, který ho nakazil.
Že dokud mě neznal byl v pořádku.
A já tam stál uprostřed obýváku a nechal na sebe křičet.
Ten den mě zlomil.
Pomalu jsem se uvnitř hroutil, rozpadal se na malé kousíčky, které neměli šanci se vrátit dohromady.

Můj kamarád, kterého jsem miloval, mi takhle ublížil.
Beze slova jsem se otočil a vypadnu z jeho domu.
Přes slzy jsem skoro neviděl.
Řidiči jsem nadiktoval adresu kde byli bary, a do jednoho zašel.
Pil jsem, hodně jsem pil abych zahnal bolest a žal.
Tu noc jsem se zřídil tak, že jsem o sobě nevěděl.

Druhý den jsem se probral na hotelu.
Vedle mě ležela nahá blondýnka.
Nechápal jsem to.
Bouhžel pro mě, ačkoliv jsem jí zaplatil za mlčenlivost, otěhotnila.
Můj skandál.
Na veřejnost se to samozřejmě provalilo. Modest byl spokojen.
Po tomhle už mě přece nikdo nemůže označit za gaye.
Mamka ze mě byla zklamaná.
A já?
Nenáviděl jsem se.
Nenáviděl jsem Harryho. Nedokázal jsem s ním být v místnosti.
Kluci neznali pravdu. Mysleli si, že je Harry do mě zamilován a já ho podvedl s Brianou.
Ano to děvče se jmenovalo Briana.
Začali mě nesnášet.
Nechtěl jsem jim říct pravdu.
Bál jsem se, že Harryho odsoudí, a vyženou ho z kapely. Nechtěl jsem to. Ačkoliv mi Harry ublížil, a já ho z části nesnášel. Tak jsem ho i přesto miloval.

Byl to těžký rok.
Hodně. Nebýt mé rodiny, Eleanor a mých přátel, nezvládnul bych to.
Díky nim jsem se postavil znovu na nohy.
Fotbal a rodina mě dali dohromady.
Začal jsem opět veřejně žít a pracoval na své sólo kariéře.
Jeden večer se pro mě stal překvapením, v podobě Liama a Nialla. Navštívili mě. Myslel jsem, že už semnou nepromluví.
Ale za tohle vděčím opět Eleanor.
Jela za nimi a řekla jim pravdu. Ačkoliv jsem to nechtěl, byl jsem nakonec rád, že to udělala.
Kluci mi chyběli.

Postavili se na moji stranu, a podpořili mě.
Když se narodil můj syn Freddie, byl toho plný internet.
Né že bych ho četl. Nechtěl jsem narazit na článek o Harrym.
Bolelo by mě to. Pomyšlení, že je šťastnější, když mě nemá v životě mě zabíjelo.

Freddie byl dokonalý.
Ten pocit když jsem ho držel poprvé v náruči byl k nezaplacení.
Stal se miláčkem rodiny.
S Brianou jsem udržoval přatelský vztah. Koupil jsem jí a mému synovi dům. Napsal ho na Freddiho, ale do jeho plnoletosti ho měla nastarost Briana.
Snažil jsem se mu dopřát to nejlepší.
I bez toho, že bych byl s jeho maminkou.
Když se Freddie narodil měl jsem hodně slabou chvíli, a svěřil se mamince o všem co se stalo.
Konečně i ona slyšela celou pravdu.
Nechtěl jsem aby ze mě byla zklamaná.
Miloval jsem jí, a na jejím názoru mi záleželo ze všeho nejvíc.
Když mě vyslechla, objala mě. A řekla mi, že je na mě pyšná.
Nevadí jestli jsem hetero nebo gay, bude mě milovat pořád stejně.

Ulevilo se mi.
Později mi Lottie prozradila, že když jsem usnul volala Anně Styles, byli kamarádky.
Prý jí pěkně od plic vynadala. Řekla jí, že nikdo nebude jejímu synovi nadávat do buzerantů.
Taky jí varovala, prý jestli mi Harry znova ublíží, zničí ho.

Tohle byl můj rok.

Dnes sedím v nemocnici u lůžka své maminky.
Držím jí za ruku.
Víc dělat nemůžu.
Je v posledním stádiu leukémie.
Osud si zřejmě řekl, že jsem trpěl málo.
Bral mi maminku.
Sestry byli na cestě do nemocnice za námi.
Aby se mohli rozloučit. Nikomu nepřeji tohle zažít.
Moje maminka umírala, ta osoba která porodila sedum dětí, ta jež dokázala jak je silná, tu teď leží bledá, bez jiskry v očí. Slzy z očí mi tekly proudem. Byl jsem zničený.
,,Lou, zlatíčko.." šeptne maminka.

Nahnu se k ní abych jí slyšel.
Bylo těžké pro ní mluvit.

,,Nesmutni, budu stále s vámi všemi.." opět šeptá, a jednu ze svých dlaní dá na můj hrudník, tam kde bije mé srdce.

,,Budu tady.
Moc vás miluju.
Nikdy se nevzdej rodiny. Buďte při sobě."

,,Maminko, slibuju. Nikdy se rodiny nevzdám, budu při nich ať se děje co se děje."

Odpovím jí s pláčem.

,,Lou, prosím buď takový jaký jseš. Neskrývej svou osobnost. Žij šťastně.."

Znovu vydechne.
Je to pro ní těžší a těžší mluvit.
Znovu chytnu její ruce. Políbím jí.

,,Nestyď se milovat, buď hrdý na to kým seš. Protože jsi dokonalý.." znova začne mluvit.

Potom zavře oči a vydechne.
Načež stroj vedle ní začne pípat.
Cítím to, byla to její poslední slova.
Ačkoliv se mě snažili doktoři odsunout stranou nepustil jsem její studenou dlaň.
Nechtěl jsem se jí vzdát.
Ale musel jsem.
Nedalo se nic dělat. Maminka umřela.
Kolem mě se obmotali dlaně mých sester. Všichni jsem plakali. Rozhlédnul jsem se po nich, a věděl jsem, že je musím ochránit před vším zlým.
Teď je to na mě.

Pár dní na to jsem měl vysoupení v X Faktoru, se svou novou písní.
Nezrušil jsem to, maminka by si to nepřála. Naštěstí pro mě jsem měl kolem sebe ty nejlepší lidi a Steveho.
Byla to jedna z nejtěžších věcí co jsem kdy dělal. Postavit se znova na pódium a zpívat píseň, kterou jsem napsal pro maminku.
Bylo to znát na mém hlase jak moc jsem byl mimo.
Ale mám ty nejlepší fanynky na světě, ta podpora kterou jsem cítil, když jsem dozpíval, byla neskutečná. Steve mě objal, tušil, že jinak se zhroutím.
Když jsme spolu odešli zpět do zákulisí, kde na mě čekala Lottie a kluci, spatřil jsem tam i jeho.
Důvod, který rozhádal celou kapelu.
Kluk který mě zničil. Zastavil jsem se a zíral na něj.
Měl kratší vlasi než jsem si pamatoval, a ty jeho oči.
Ty smaragdy, které mě noc co noc pronásledovali ve snu, ty byli zalité slzami.

Pokračování příště.
Snad se vám to bude líbit❤❄

My Life with MusicKde žijí příběhy. Začni objevovat