My Life with Music

Trick and Treat

Halloween.

Svátek, který jsem do teď miloval. Každý rok přítel mého nejlepšího kamaráda pořádal velkou párty.
Každý rok jsem se jí účastnil v mnoha ruzných kostýmech. Letos o párty přijdu. Teda aspoň o tu party o kterou nejvíc stojím.
Jen proto, že si Liam usmyslel jít na jinou. Pořádanou jeho kolegou z práce.
Sice on a Zayn mě neustále přemlouvají abych šel s nimi, ale copak můžu?
Liamova kolegu neznám.
Ani ostatní lidi z jeho práce.
Ostatně je něco zábavného na právnících?
Určitě si budou předříkávat zákony, a na to já nejsem.

Byl jsem otrávený.
Měl jsem přichystaný kostým hasiče. Chtěl jsem si tam někoho najít na noc, možná né jen na tu jednu noc.
Už jsem začínal mít dost jednorázovek.
Jenže najít si stálého přítele bylo těžké, s mojí pověstí sukničkáře, která se semnou táhne od střední školy.

Nebyl jsem takový.
Ale okolnosti mě změnili. Poté co mě opustil můj první kluk. Zlomilo mi to srdce, a už jsem tam nikoho nechtěl nikdy pustit.
Bylo mi šestnáct let, a zamiloval jsem se.
Překvapilo mě, že mojí láskou byl kluk.
Ale díky němu bylo jednoduší si to přiznat.
Byl okouzlující, starší o dva roky.
Jeho oči byli uhrančivé.
Modré jako letní obloha.
Jmenoval se Louis. Pocházel z Doncesteru.
V Londýně studoval přípravku na vysokou školu.
V Homles Chapel se vyskytnul, protože zde bydleli jeho prarodiče.
Strávil jsem s ním užasné léto.
Léto skončilo a stím i naše láska.
Tedy aspoň na chvíli z mé strany.
Byl jsem v nevybouřeném věku, a potřeboval jsem blízkost lidí. Louis byl daleko, a ač se snažil jezdit ob víkend, nestačilo to.
Nechal jsem se pobláznit jiným klukem a Louise jsem podvedl.
Pamatuji si jak za mnou přijel nečekaně v týdnu.
Na jeho oči plné bolesti, když nás uviděl v posteli.
Vyběhl jsem za ním abychom si promluvili.
Zklamaně se na mě podíval.
Jeho slova mi do teď rezonují v hlavě.

,,Mezi námi je konec Harry. Ty sám si nás zničil."
Ty jeho oči díky mě ztratily jiskry.

Dost vzpomínek.
Svou chybou jsem se připravil o to nejlepší v mém životě, a to už nevrátím.
Liam nezná mou minulost, Zayn ano, ale neřeší jí.
Jednou mi řekl, že co bylo bylo, každý někdy udělal chybu. Podle jeho slov bych se měl soustředit na budoucnost. Asi má pravdu. Ale je to právě má minulost co mě drží zpět od dlouhodobých vztahů.

Z myšlenek mě vyruší telefón.

,,Hazza, jak to teda vidíš? Pojď s námi. Přece mě nenecháš mezi všemi těmi právníky samotného?"
Ozve se Zayn.

,,Co s tebou nadělám?
I kdybych řekl, že nepůjdu stejně sem přijdeš a budeš do mě tak dlouho šít, že půjdu."
Vydechnu do telefonu, a jdu ke sprše.

,,Dám si sprchu, buď tu do dvaceti minut."
Dořeknu.

Zavěsím a lezu do sprchy.

Oblíknutý jsem během chvíle.
Zayn mi podá ještě škrabošku na oči.
Pozvednu nechápavě oči.

,,Liam říkal aby jsme si je na začátku nasadili. Prý kvůli chvilkové anonymitě.
Aby vybrali nejlepší kostým, aniž by vyhrála sympatie na člověka."

Opět protočím oči. Právníci a jejich hry.

Zastavíme před docela slušnou vilou. Párty zřejmě už je v plném proudu.
Vila je hezky ozdobená.
Líbí se mi, že není vyloženě kýčovitá.
Žádná přehnaná výzdoba. Jen pár dýní, sem tam umělá pavučina a duch z prostěradla.
Uvnitř je spousta lidí. Ale i přesto mě zaujme interiér.
Je komfortní, aspoň pro mě.
Něco takového jsem si vždycky představoval, jenže z platu učitele si to dovolit nemůžu, ani vilu, ani ten interiér.