Ze snění o minulosti mě vytrhne hlášení do mikrofonu.
,, Za chvíli bude menší pauza na záchod a svačinu. " řekne do malého mikrofonu Kuba.
Rozhlédnu se kolem sebe a vidím malé parkoviště u tankovací pumpy.
Celý autobus neúnavně breptá nikdy nekončící historky.
Odepnu si pás a natáhnu se pro batoh ve kterém mám uloženou peněženku. Sama ani nevím jestli má cenu si ji brát, ale jistota je jistota. Nebo ne ?
JONATHAN
Z mého vyprávění proč jsme zrovna tenhle rok zaspali mě vyruší Kuba svým oznámením o zastávce na svačinu a záchod. Nejradši bych zůstal v autobuse, ale Ami s Majdou chtěj na záchod a Honza si chce protáhnout nohy a seznámit se s naší novou "neznámou" jaký jsme ji zatím dali pracovní název. Vím sice, že se jmenuje Nina, ale nikdo z ostatních neví, že jsem se sní už bavil. Nebo spíš prohodil jednu větu..
KUBA
Pomalu vylezu z autobusu a začnu naoko počítat děti a přitom jí hledám očima. Aaa už jde. Vylézá ze zadních dveří s peněženku v ruce. Musím se jí na to zeptat !
NINA
Vystoupím z autobusu a jdu s davem do menší budovy. Při vstupu dovnitř zazvoní zvoneček nade dveřmi, aby dal vědět obsluze, že někdo věšel dovnitř. Nával dětí asi ženu za kasou nemile zaskočí, protože překvapeně zamrká očima jakoby nikdy neviděla lidi.
,, Dobrý den " ozve se zhruba třicetkrát. Prodavačka jen znuděným výrazem několikrát kývne hlavou a začne bedlivě sledovat dění kolem sebe, aby se někdo nepokusil něco ukrást.
Rozhlédnu se kolem a svižným krokem zamířím k šedivým dveřím s cedulkou WC, protože když bych sebemenší chvíli otálela, vytvořila by se před dámskými záchody fronta jak na banány.
AMÉLIE
Vlezeme samootevíracimi dveřmi do menšího obchodu a Majda se hned odebere ke stojanu s čokoládou.
Rozhovor AMI + MAJDA
,, Ami, pojď sem ! Mají tu naši oblíbenou čokoládu se slaným karamelem ! Musíme si jí koupit ! Mám na ní hroznou chuť ! "
,, Dobře, tak ji vem a pojď do fronty k pokladně. "
,, Hele a ty sis ssebou brala peněženku ? Já totiž ne .. " řeknu Majdě s nepatrným úšklebkem při čekání ve frontě
,, Aha, podle výrazu soudím, že ty taky ne.. tak nic do autobusu se už nevracím " řeknu a rozesměju se..
,, Holky ? " ozve se za našimi zády.
,, Promiňte že vás vyrušuju. Jsem Nina, jsem tu poprvé. Slyšela jsem jak se bavíte o té čokoládě. Já jenom, že si chci koupit perlivou vodu, tak jestli chcete zaplatím to dohromady a dáte mi to v autobuse, když u sebe nemáte peníze...
,, Aaahoj " vyklopí ze sebe jako první Majda.
,, Já jsem Majda a tohle je Amélie. "
,, Ráda tě poznávám. " pronese Amélie
,, Já vás taky holky. Tak koupím to teda dohromady ? "
,, Můžeš " řekne Amélie s milým úsměvem
,, Ok, přinesu vám to do autobusu. "
NINA
Velezu ze záchodových dveří a namířím si to přímo k chlaďáku s pitím. Projedu ho očima a nakonec šáhnu po perlivé vodě. Postavím se do fronty u pokladny za dvě holky zhruba v mém věku. V autobuse sedí vzadu ve společnosti toho Jonathana vzpomenu si. Při čekání "omylem" vyslechnu jejich rozhovor o tom, že ani jedna nemá peněženku. Vzchop se Nino ! Musíš si tu najít někoho s kým se budeš bavit, dodám si odvahy a oslovím je.
Po týdnu tu máme další kapitolu 🤗. Chci se vám všem omluvit, že celý týden nic nevyšlo 😥. Jako kompenzace vyjdou dneska rovnou dvě kapitoly 😇.Omluvte špatnou interpunkci a celkově hrubky. Dej si příběh do "knihovny", sledujte✌️, komentujte, hvězdičkujte ⭐ Otázky do komentářů ⬇️❤️
ČTEŠ
Noční hra..
Mystery / ThrillerNina, patnáct let stará dívka se již přes rok vzpamatovává ze smrti své nejlepší kamarádky Lei. Léto si neumí představit bez táboru, ale co přesně skrývá zvláštní vedoucí ? A dělá všechnu hrůzu na táboře vlastně on ? Jak to tenkrát bylo s Leou ?? De...
