Noční hra..

11. Únos mimozemšťany

O rok dříve 15.7. 2016

Olivova dětská léčebna

-- > I v současné době léčebna naplňuje své poslání a poskytuje léčebně rehabilitační a následně péči dětem od jednoho roku do osmnácti let se zaměřením na léčbu a prevenci onemocnění respiračního a pohybového ústrojí, nadváhy a obezity...

,, Slečno Kellnerová máte telefon. "
,, Hned tam budu sestřičko. Jen něco dopíšu "

Milý deníčku, po tolika letech co jsem trpěla obezitou jsem už konečně několik dní tady. Tolik jsem toho už vyzkoušela. Všechny ty cvičební programy, plány a diety. Doufám, že tady mi pomohou. V Olivově dětské léčebně je to zatím fajn. Čtrnáct dní by mělo bohatě stačit k ukotvení váhy, se kterou se budu cítit lépe a celkové zjištění problému proč jsem odmalička tak obézní.

,,Tak Nino, nezapomněla jste na mě? "
,, Omlouvám se už běžím. "

,, Ano ? "
,, Ahoj holčičko, tady mamka. Zítra se za tebou přijedeme podívat. "
,, Opravdu ? Tak to už se moc těším !
,, Nepotřebuješ něco ? "
,, Asi ne "
,, Ale mami víš co ? Vyšlo nové cédéčko od Pentatonix ! "
,, Mě to bylo hned jasné, takže to by jsi chtěla ?"
,, Ani nevíš jak mami ! "
,, Dobře, uvidíme co se dá dělat. Zítra tedy přijedeme někdy popoledni. "
,, Jasně, už se těším. "
,, Já taky. Mám tě ráda. "
,, Játebe taky mami. Měj se a pozdravuj tátu ! "

O den později 16.7. 2016

Milý deníčku, myslím, že krásnější den tu ještě nebyl. Podívám se ven z okna na rozlehlou zahradu a vidím všude slunce, květiny a z otevřeného okna slyším zpěv ptáků.. Už se moc těším na dnešní návštěvu rodičů. Jsem tu už celkem dost dní sama. Né že bych nebyla zvyklá být odloučená od rodičů, ale když jezdím v létě na tábor, tam je se mnou i Lea a s ní se člověk nikdy nenudí to mi věř ! No a jak je známo, tam když se člověk nenudí, tak se mu (v tomto případě), taky nestýská.

Za pár hodin stejného dne...

Ahojky, tak zase píšu je už 14h a rodiče pořád nikde. Sestra si myslí, že se zasekli někde na dálnici, že byla nějaká bouračka, že to slyšela v rádiu. V 15h jsem už nesvá, tak jsem se těšila ! Když už je 16h nedá mi to a poprosím sestru jestli by jim nezavolala, ale neberou ani telefon. Zbytek odpoledne strávím vyřízením z okna na příjezdovou cestu a vymýšlením nejrůznějších scénářů, proč se rodiče nedostavili. Nedojdu k žádnému kloudnému závěru, protože předpokládám, že únos mimozemšťany, by se asi neuskutečnil, protože je to asi tak nenápadné, jako lednice na autě, napadne mě přirovnání.
V 19 hodin mi už bylo naprosto jasné, že dneska se žádná návštěva konat nebude. Zavolám sestru a zeptám se jestli nevolali, nebo nepsali e-mail.
,, Nikdo z rodičů nás nekontaktoval slečno. " dostane se mi rychlé odpovědi.

Probudím se další den ráno a jsem v šoku. Oba rodiče už sedí u mé postele. Každý z jedné strany. Je to zvláštní, protože návštěvní hodiny jsou až odpoledne, ale to není jediná věc co tu není v pořádku. Oba nejsou ve své kůži. Vypadají nervózně. Mamka nemá dokonalý make-up jako vždycky. Má oteklá víčka a unavené oči. Taťka není dokonale oholený jako vždy a má odřený nos. Že by měl rýmu ? Vždyť je léto ! a alergiemi netrpý.. Ani jsem se nestihla zlobit, jak mě překvapili.

,, Ahojky, co tu děláte takhle brzo ? " zeptám se z vesela
,, Omlouváme se holčičko, že jsme včela nedorazili. Skočila nám do toho nečekaná událost.." řekla mamka a popotáhla nosem.
,, Aha a co se stalo tak závažného, že jste přijeli už tahle ráno ? "
,, No, to je právě to proč s tebou potřebujeme mluvit broučku.."
,, No ? Co se děje mami ? "

V tu chvíli se mamka rozpláče jak malá. Ani táta už to evidentně nezvládá a oba se mi tu rozsypou jak duševně nevyrovnané osoby. Ležím v posteli z jedné strany sedí mamka z druhé strany taťka. Oba mají v ruce kapesník a vzlykájí mi tu nad mojí peřinou.

,, Tak co se děje ? " rozkřiknu se se zoufalstvím v hlase přes celý pokoj. Mám štěstí, že mám pokoj vlastní, jinak bych se takhle rozrušit nemohla.
,, Lea. " zaslechla jsem mamku mezi vzlyky.
,,Co je s Leou ? " vytřeštím s hrůzou oči.

Ticho..

,, Řekne mi někdo co je s Leou prosím ? " Prolomím znovu ticho pokoje..
,, Lea umřela.. "

Pro dnešek je to menší návrat do minulosti, aby jste věděli o Nině téměř všechno ☺️. Zezačátku jsem přidala  ještě menší vsuvku  o Olivově dětské léčebně, aby jste se lépe vžily do děje 🤗. Omluvte hrubky. Dej si příběh do "knihovny", sledujte✌️, komentujte, hvězdičkujte ⭐ Otázky do komentářů ⬇️❤️