Do you want me?

3

Tak, tady máte další díl^^ užijte si ho =^.^=
***

Když se ráno probudím, protáhnu se jako lev, spokojeně zavrním, obléknu se do čistého a jdu rovnou do práce....jezdím autobusem, jinak by to bylo pěšky snad hodinu cesty a to se mi moc chodit nechce....když přijdu do práce, zaklepu a po vyzvání vejdu dovnitř ,, dobré ráno pane " řeknu s úsměvem a kouknu na něj....je nějakej červenej a navíc má kruhy pod očima. To v noci něco oslavoval? Těžko říct... odložím si věci a jdu si k němu přisednout, abych mohl začít dělat svou práci.

Pozdravil jsem ho jen mávnutím ruky...neměl jsem sílu na cokoliv jiného a upřímně...byl jsem rád, že se vůbec držím vzpříma. Těžce jsem oddechoval a jeden email mi zabral místo tří minut asi deset. Asi až po čtvrt hodině jsem Louisovi podal složku " potřebuju to roztřídit na schválené, zamítnuté a zatím nevyřešené " broukl jsem a dál se věnoval své práci...i když značně pomaleji. Hrozně mi třeštila hlava a měl jsem rozostřené vidění.  Připadal jsem si jak po dvou hodinách na řetízkovém kolotoči...

Když mi poda složku překvapeně na něj kouknu... byl úplně vařicí!!!! ,,Vždyť máte horečku pane " vyhrknu rychle a dám mu ruku na čelo....úplně hoří ,,musíte domů do postele, tohle není dobrý, mohlo by se vám stát něco mnohem horšího! " řeknu vystrašeně. Bojím se o něj... sice to je morous, ale je fajn! Rychle vezmu kapesník, namočím ho v umyvadle studenou vodou a dám mu to na čelo. Neřeším jeho výmluvy, ani cokoliv, co řekne. Jdu ihned na recepci a zjistím kde bydlí, zavolám taxi, aby nás odvezl k němu domů....když je před budovou, sjedu s ním ve výtahu dolů i když neustále protestuje svalím ho dovnitř do taxíku, řeknu adresu a jedu s ním k němu. Povzdechnu si a po několika minutách zjistím, jaký má pokoj. S překvapením zjistím, že vlastní snad celé poslední patro. Odemknu dveře a jdu s ním do jeho ložnice, kam ho pomalu svalím ,,omlouvám se, ale musím vás svléknout a dát vám ledový obklad... ukažte...." Stáhnu mu pro zatím košili a změřím mu. Teplotu....,39,1!!! Tak takhle by to nešlo! Zavelím a stáhnu mu i kalhoty, přikreju ho a jdu vzít ručníky, které dám do ledové vody....musím srazit teplotu. Přijdu k němu a znovu ho odkreju ,,omlouvám se pane " špitnu potichu a obalím ho úplně celého do ručníku, což je upřímně docela obtížné... má sílu a já se s ním prát moc neumím. Každopádně jsem musel použít asi tři ručníky, abych ho zabalil celého....povzdechnu si, dám mu obklad na hlavu a jemně ho držím za ruku aby věděl že tu jsem stále s ním ...

I přez mou veškerou snahu vzdorovat mě napěchoval do auta, odvezl domů do postele a dokonce svlékl! Byl jsem ale dost mimo, takže se mi nedařilo moc protestovat.  Když mě ale obalil něčím nechutně studeným, povedlo se mi přeci jen najít nějakou sílu a začal jsem se bránit.  V tu chvíli šla veškerá racionalita z cesty a já se chtěl jen za každou cenu vymanit z toho ledového pekla.... bohužel se mi ho ale nepovedlo přeprat a tak jsem jen tak ležel a šílel zimou.  Cítil jsem, jak mi někdo svírá ruku a tak jsem ji instinktivně stiskl.... takhke zle mi už dlouho nebylo...

,,au...." Potichu vypísknu, když mě pevně sevře....,,nebojte, jsem tady. Už to bude dobré, slibuji. Teplota se srazí a bude vám lépe " řeknu a konejšivě ho začnu hladit druhou rukou ve vlasech. Povzdechnu si a přemýšlím, co všechno budu muset udělat, až se vrátím do práce ...nemůžu ho tady takhle nechat přes noc, to bych si na triko nevzal....,,dám vám prášek a zkusíte usnout. Já přinesu věci z práce a udělám to tady ano?" Snažím se ho uklidnit, ale spíš uklidňuji sebe než li jeho

Díky jeho hlasu a ručníkům  jsem se trochu probral.  Hrozně kolem mě poletoval a to mě znervózňivalo...a navíc jsem neměl vůbec žádnou kontrolu nad situací " Klídek Louisi, nic se neděje"  houkl jsem na něj "prostě se mi udělalo trochu blbě.... Prášky mám ve spodním šuplíku ve stolku, jen mi sem prosím dones vodu a můžeš klidně jít. Ty lejstra uděláme zítra " zamumlal jsem se zavřenýma očima.