Do you want me?

5

Zdravím =^.^= s velkým zpožděním přidávám další kapitolu a jako omluva vyjde v brzké době další. Přeji příjemné počtení ♡
***

"Začal sis!" Prohodil jsem s nezájmem.  Porada probíhala celkem v klidu, až na pár "chytrých" připomínek ze strany těch páprdů, ale naštěstí ještě nejsou tak senilní, aby nepochopili, že mám stejně pravdu já! .... kdo taky jiný! Po očku jsem mrkl na Louise a zjistil, že si zase něco čmárá "Doufám, že máš všechno zapsané!" Sykl jsem na něj

Vyndám tři plné papíry, kde je jen text a dám mu to před nos. Nespokojeně mlasknu a vybarvuju si své malé postavičky. Ukážu na jednu a napíšu tam "můj Šéfík" a zahihňám se jeho výrazu. Lehce se o něj opřu a když se řekne další údaj, jen si to zase zapíšu a doslova tam dělám celou řadu animací a různých vtipných situacích ....

Jen jsem nad tím protočil očima...já se z něj zcvoknu...a už si zase kreslí! To tady snad hlídám malé děcko?! Když jsem mu nakoukl přez rameno, byla z úhledných poznámek rázem obrázková knížka....a .. karikatura mě s názvem 'můj šéfík ' zpražil jsem ho zlostným pohledem, ale on se jen uchechtl a nalepil se na mě.  Štípl jsem ho  silně do boku a sklonil se k těm jeho malůvkám.  Škrtl jsem v tom napíšu slovo 'Šéfík' a napsal místo toho 'Pán' .... docela dost si koleduje.

Potichu vypísknu a lehce sebou škubnu. Zahihňám se a napíšu ,,neměl by jsi dávat pozor a mírnit páprdy ? " nakreslím k tomu srdíčko a začnu znovu malovat jeho, jak je nahý v posteli a má v puse teploměr... já mu dám, že mě bude zlobit !

....asi jsem vážně propadl králičí norou do jiné dimenze.  ... vážně?... psaníčka jako ve škole?! " a ty laskavě přestaň dělat hovadiny a soustřeď se na práci! ...a ještě jednou mi budeš tykat a dostaneš na prdel!!!" Načmáral jsem mu pod to a zlostně sykl, aby mu bylo jasné, že mě to pomalu, ale jistě přestává bavit...

Povzdechnu si, vytrhnu ten papír a zmuchlám ho....hodím ho do koše a odsunu se od něj....píšu už jen ty údaje a doslova se tam nudím...je to jak ve školce, jen se dohadují o hračku a tady je to samé....fakt nemám rád rychle schůze, všichni si tu jdou akorát po krku, aby ukázali, že oni jsou něco víc

Opět jsem nad ním zakroutil očima... urážet se zase nemusí.... každopádně schůze trvala ještě asi půl hodiny a stejně jsme se na ničem nedohodli....typické... zvedl jsem se a šel s nimi ještě něco řešit "Louisi, běž zatím do kanceláře s vem mi kafe " houkl jsem na něj přez rameno.  Jen co jsme domluvili, počkal jsem, až se celá místnost vylidní a přešel ke koši.  Vytáhl jsem tu kresbu, trochu ji srovnal a pořádně si ji prohlédl...bylo to vážně docela povedené.  Odtrhl jsem ten obrázek, na kterém jsem já,  složil ho a dal do kapsy...pak jsem už vyrazil do mé kanceláře

Jen přikývnu a odejdu dolů, konečně soukromým výtahem k bufetu, kde poprosím o kafe pro mého šéfa. Po pár minutách ho už vezu nahoru. Nakonec mu ho strčím na stůl a sednu si k počítači, kde začnu zase třídit emaily

Došel jsem do kanceláře, sedl si na židli a zadíval se na Louise " hele...já chápu, že jsi měl už všechno hotové a nudil jsi se, ale to neznamená, že si můžeš kreslit a dělat hovadiny.  Potřebuji asistenta na úrovni a ne rozverné děcko!" mluvil jsem přísným tónem " a navíc dávat pozor při takovýchhle  poradách taky není na škodu... do budoucna se ti to může hodit..." řekl jsem pak už s kafem v ruce a začal zpracovávat zápisky, které vytvořil

,,poslouchat hádání páprdů, kteří si na tom jednání jen tvoří ego, mě nikam moc neposune....stejně vy jim nic neschválíte, pokavaď není ten návrh stejný, jako váš.... to je potom zbytečné tam vůbec sedět, stejně většina požadavků jsou nesmysl, když měsíčně máte určitý rozpočet a oni chtějí víc jak půlku... to by prostě nevyšlo pak...." Zabrucim potichu a dál píšu na počítači ...